diff --git a/collections/_datasets/emise-cr.md b/collections/_datasets/emise-cr.md
index 511b984a3..bae90a1b6 100644
--- a/collections/_datasets/emise-cr.md
+++ b/collections/_datasets/emise-cr.md
@@ -6,18 +6,19 @@ published:  2020-04-19
 weight:     70
 tags-scopes: [ cr ]
 tags-topics: [ emise ]
-caption:    "Dataset obsahuje dva indikátory pro Českou republiku: emise skleníkových plynů (CO<sub>2</sub>, N<sub>2</sub>O, CH<sub>4</sub>, HFC, PFC, SF<sub>6</sub>, NF<sub>3</sub> a přepočet na CO<sub>2</sub>eq) za rok 2020 a data ze systému emisních povolenek za rok 2020."
-data-our:    "https://docs.google.com/spreadsheets/d/1chcOoQAFxvmYG-VBv9f28vefL5lFWn6L9S1sJI3SIRY/edit?usp=sharing"
-data-orig:  [ [ "Eurostat", "https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=env_air_gge&lang=en" ]
-            , ["European Commission", "https://ec.europa.eu/clima/document/download/9bcb5ebd-47bd-49af-8c19-a24df8077cf9_en?filename=verified_emissions_2021_en.xlsx" ] ]
+caption:    "Dataset obsahuje dva indikátory pro Českou republiku: emise skleníkových plynů (CO<sub>2</sub>, N<sub>2</sub>O, CH<sub>4</sub>, HFC, PFC, SF<sub>6</sub>, NF<sub>3</sub> a přepočet na CO<sub>2</sub>eq) za rok 2021 a data ze systému emisních povolenek za rok 2021."
+data-our:    "https://docs.google.com/spreadsheets/d/1Kb-etm4-WzWjTrB06j_36weB7u6kdgQEYgSGMjTuJdQ/edit?usp=sharing"
+data-orig:
+  - [ "Eurostat", "https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/product/view/ENV_AIR_GGE" ]
+  - [ "European Commission", "https://ec.europa.eu/clima/document/download/9bcb5ebd-47bd-49af-8c19-a24df8077cf9_en?filename=verified_emissions_2021_en.xlsx" ]
 ---
 
-## Emise skleníkových plynů za rok 2020
+## Emise skleníkových plynů za rok 2021
 
 {% include data-header.html
     name="Eurostat"
-    description="Dataset env_air_gge. V tabulce zobrazujeme souhrnné hodnoty všech skleníkových plynů (GHG) pro rok 2020 v milionech tun CO<sub>2</sub>eq, v jedné ose hodnoty SRC_CRF (kategorie zdroje emisí), v druhé ose hodnoty GEO (geografická oblast)."
-    url="https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=env_air_gge&lang=en"
+    description="Dataset env_air_gge. V tabulce zobrazujeme souhrnné hodnoty všech skleníkových plynů (GHG) pro rok 2021 v milionech tun CO<sub>2</sub>eq, v jedné ose hodnoty SRC_CRF (kategorie zdroje emisí), v druhé ose hodnoty GEO (geografická oblast)."
+    url="https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/product/view/ENV_AIR_GGE"
     licence="CC BY 4.0"
     licence-url="https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/"
     licence-proof="https://ec.europa.eu/info/legal-notice_en"
@@ -33,7 +34,7 @@ data-orig:  [ [ "Eurostat", "https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?da
 
 Tento dataset obsahuje stejná data o emisích jako dataset Emise EU, jen je omezen na Českou republiku. Více informací o této datové sadě je na [stránce datasetu Emise EU](emise-eu).
 
-## Data ze systému emisních povolenek za rok 2020
+## Data ze systému emisních povolenek za rok 2021
 
 {% include data-header.html
     name="Evropská komise"
diff --git a/collections/_datasets/emise-eu.md b/collections/_datasets/emise-eu.md
index a64c6b488..5b8f403cc 100644
--- a/collections/_datasets/emise-eu.md
+++ b/collections/_datasets/emise-eu.md
@@ -7,8 +7,8 @@ weight:     60
 tags-scopes: [ eu ]
 tags-topics: [ emise ]
 caption:    "Dataset obsahuje dva indikátory pro všechny státy EU (a některé další státy): Velikost populace k 1. 1. 2016 a Emise skleníkových plynů (CO<sub>2</sub>, N<sub>2</sub>O, CH<sub>4</sub>, HFC, PFC, SF<sub>6</sub>, NF<sub>3</sub> a přepočet na tuny CO<sub>2</sub>eq) za rok 2016."
-data-our:    "https://docs.google.com/spreadsheets/d/1KNL5d1CwLsLc8INquN7z5ABdr52APEsDjEsUcYGh_Mk/edit#gid=979818322"
-data-orig:  [ [ "Zdrojová data Eurostat", "https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=env_air_gge&lang=en" ] ]
+data-our:    "https://docs.google.com/spreadsheets/d/13ELU4C1XTQO4O99fcvP6b0AlmkW_ptik59_Nq6Fqv4s/edit?usp=sharing"
+data-orig:  [ [ "Zdrojová data Eurostat", "https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-datasets/-/ENV_AIR_GGE" ] ]
 ---
 
 ## Emise skleníkových plynů
@@ -22,7 +22,7 @@ data-orig:  [ [ "Zdrojová data Eurostat", "https://appsso.eurostat.ec.europa.eu
 {% include data-header.html
     name="Eurostat"
     description="Dataset env_air_gge. V tabulce zobrazujeme souhrnné hodnoty všech <glossary id='antropogennisklenikoveplyny'>skleníkových plynů (GHG)</glossary> pro rok 2016 v milionech tun <glossary id='co2eq'>CO<sub>2</sub>eq</glossary>, v jedné ose hodnoty SRC_CRF (kategorie zdroje emisí), v druhé ose hodnoty GEO (geografická oblast)."
-    url="https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=env_air_gge&lang=en"
+    url="https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-datasets/-/ENV_AIR_GGE"
     licence="CC BY 4.0"
     licence-url="https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/"
     licence-proof="https://ec.europa.eu/info/legal-notice_en"
diff --git a/collections/_infographics/emise/emise-cr-detail.md b/collections/_infographics/emise/emise-cr-detail.md
deleted file mode 100644
index 82d0bb00e..000000000
--- a/collections/_infographics/emise/emise-cr-detail.md
+++ /dev/null
@@ -1,38 +0,0 @@
----
-layout:     infographic
-title:      "Emise skleníkových plynů v ČR podle sektorů detailně"
-slug:       "emise-cr-detail"
-redirect_from: "/emise-cr-detail"
-published:  2019-07-20
-weight:     50
-tags-scopes: [ cr ]
-tags-topics: [ emise ]
-caption:    "Rozložení celkových emisí skleníkových plynů (v tunách CO<sub>2</sub> ekvivalentu) v ČR za rok 2020 v jednotlivých sektorech lidské činnosti. Roční objem emisí České republiky je 113,69 mil. tun (údaj z roku 2020). V přepočtu na obyvatele to je 10,63 t CO<sub>2</sub>eq/obyvatele."
-dataset:    "emise-cr"
----
-
-*Data pro rok 2020 je třeba nahlížet skrz tehdejší kontext pandemie covidu-19, která utlumila ekonomickou aktivitu, což vedlo v porovnání s předchozím rokem k poklesu emisí skleníkových plynů o přibližně 9 %.*
-
-## Jak číst tento graf?
-
-Všechny hodnoty v grafu jsou <glossary id="antropogennisklenikoveplyny">antropogenní emise</glossary> skleníkových plynů CO<sub>2</sub>, N<sub>2</sub>O, CH<sub>4</sub>, HFC, PFC, SF<sub>6</sub>, NF<sub>3</sub> vyjádřené jako <glossary id="co2eq">CO<sub>2</sub>eq</glossary>. Jednotka CO<sub>2</sub> ekvivalent zohledňuje dlouhodobý efekt skleníkových plynů v atmosféře a převádí je na množství CO<sub>2</sub>, které by mělo stejný efekt. Více viz článek [Global warming potential](https://en.wikipedia.org/wiki/Global_warming_potential).
-
-Roční objem emisí České republiky je 113,69 mil. tun CO<sub>2</sub>eq (údaj z roku 2020). __V přepočtu na obyvatele to je 10,63 t CO<sub>2</sub>eq/obyvatele.__
-
-## Co znamenají jednotlivé sektory?
-
-* __Energetika:__ 43,92 milionů tun CO<sub>2</sub> (38,6 % celkových emisí, 4,11 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Emise v energetice pochází především ze spalování hnědého uhlí v elektrárnách (24,73 milionů tun, resp. 21,7 % celkových ročních emisí) a dále z tepláren (12,7 mil. tun, či 11,1 % celkových emisí ročně) a výroby a úpravy paliv (4,22 mil. tun, resp. 3,7 % celkových emisí). Největším jednotlivým emitentem CO<sub>2</sub> je hnědouhelná elektrárna Počerady, která ročně vyprodukuje 4,55 mil. tun CO<sub>2</sub>, což je 4,0 % celkových emisí České republiky. Pět největších českých hnědouhelných elektráren, Počerady, Tušimice, Prunéřov, Mělník a Ledvice, vyprodukují ročně zhruba stejně emisí CO<sub>2</sub> jako veškerá silniční doprava. Emise skleníkových plynů původem z energetiky je možné snížit energetickými úsporami a rozvojem obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie.
-* __Doprava:__ 18,14 mil. tun CO<sub>2</sub> (16,0 % celkových emisí, 1,7 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Osobní automobilová doprava vyprodukuje 10,3 mil. tun CO<sub>2</sub> (9,1 %) ročně, zatímco nákladní a autobusová doprava je zodpovědná za 7,03 mil. tun CO<sub>2</sub> (6,2 %). Vlaková doprava je v grafu započtena, ale je příliš malá na to, aby se zobrazila (308 tisíc tun CO<sub>2</sub>eq, což je 0,2 % celkových ročních emisí). Emise z letecké dopravy jsou 0,36 mil. tun tun CO<sub>2</sub> (0,3 %, 33,9 kg na obyvatele ročně) a odpovídá emisím vyprodukovaným lety z letišť v ČR. Je tedy pravděpodobně podhodnocený (mnoho Čechů létá z Vídně či Bratislavy) a neodpovídá zcela množství emisí, které Češi způsobí (typicky např. let českého člověka do New Yorku s přestupem v Amsterdamu se započítá do zobrazených emisí jen jako Praha–Amsterdam, zatímco emise z letu Amsterdam–New York se započtou Nizozemsku). Není také započítáno, že emise vypuštěné vysoko v atmosféře mají přibližně dvojnásobný efekt. Snížit emise z dopravy je možné přechodem na nízkouhlíková paliva (např. na elektřinu, biometan nebo vodík), zvýšením podílu vlakové a autobusové dopravy a snížením nutnosti přepravy (což může znamenat třeba bydlet blíže práci).
-* __Průmyslové procesy:__ 15,23 mil. tun CO<sub>2</sub> (13,4 % celkových emisí, 1,42 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Emise z průmyslových procesů, při kterých dochází k uvolňování skleníkových plynů do atmosféry jinak než spalováním fosilních paliv – patří sem například výroba cementu, výroba železa a oceli apod.
-* __Spalování v domácnostech, institucích a zemědělství:__ 12,31 mil. tun CO<sub>2</sub> (10,8 % celkových emisí, tedy 1,15 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Jde o topení a ohřev vody (pokud energie není dodávána z teplárny), vaření apod. Také sem patří spalování pohonných hmot v zemědělství a lesnictví.
-* __Spalování v průmyslu:__ 10,24 mil. tun CO<sub>2</sub> (9,0 % celkových emisí, tedy 0,96 t kg CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Jedná se o emise, které pochází ze spalování fosilních paliv pro potřeby průmyslu, typicky když je při výrobě potřeba něco zahřívat (destilace, sušení, tavení apod.).
-* __Zemědělství:__ 7,84 mil. tun CO<sub>2</sub>eq (6,9 % celkových emisí, 0,73 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Emise v zemědělství pochází především z chovu hospodářských zvířat (3,88 mil. tun) v podobě emisí metanu a také z obdělávání půdy a s tím spojenými emisemi N<sub>2</sub>O (3,62 mil. tun CO<sub>2</sub>eq). K omezení emisí metanu ze zemědělství by pomohlo snížení počtu chovaného dobytka (a s tím související snížení spotřeby hovězího masa a mléčných výrobků), správné nakládání se statkovými hnojivy (například jejich stabilizací v bioplynových stanicích) a méně intenzivní hnojení průmyslovými hnojivy.
-* __Odpadové hospodářství:__ 5,14 mil. tun CO<sub>2</sub>eq ročně (4,5 % celkových emisí, 0,48 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Emise z odpadového hospodářství produkují především skládky odpadu, ze kterých do atmosféry uniká metan, který vzniká rozkladem biologicky rozložitelného materiálu v tělese skládky. Řešením je zákaz skládkování využitelných odpadů po vzoru většiny zemí EU a využití biologicky rozložitelných odpadů k produkci biometanu pro užití namísto zemního plynu například v dopravě.
-
-Pro snadnější možnost srovnávání emisí [napříč státy EU](/infografiky/emise-vybrane-staty) vynecháváme kategorii lesnictví a využití půdy (která bývá označována _LULUCF_ podle anglického _Land use, land use change, forestry_). Díky ukládání uhlíku v zeleni má totiž tato kategorie ve většině států EU záporné emise, což komplikuje vizualizaci. Sektor LULUCF se také často ze srovnávání [vynechává](https://climateactiontracker.org/methodology/indc-ratings-and-lulucf/), protože jednak obsahuje vysokou nejistotu v datech, neboť záporné hodnoty mohou zakrývat _strukturální_ emise z energetiky, průmyslu a zemědělství, a jednak je tento sektor náchylnější na výkyvy v čase. Právě v Česku jsme v posledních letech svědky výrazného výkyvu kvůli masivní těžbě dřeva při kůrovcové kalamitě. Za rok 2020 byly podle odhadů emise v tomto sektoru _kladné_ ve výši 12,77 Mt CO<sub>2</sub>eq.
-
-## Poznámky k datům o emisích
-
-Emisní inventura poskytovaná Eurostatem využívá formát a strukturu dat CRF (_Common Reporting Format_). Veškerá metodika k výpočtům a reportingu je na stránkách národního programu inventarizace emisí ([NGGIP – national greenhouse gas inventory programme](https://www.ipcc-nggip.iges.or.jp/)) a je závazná pro všechny státy [UNFCCC](https://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1mcov%C3%A1_%C3%BAmluva_OSN_o_zm%C4%9Bn%C4%9B_klimatu). Data o emisích poskytují Eurostatu jednotlivé země EU – data za Českou republiku sestavuje ČHMÚ, podílí se na tom ovšem více českých institucí.
-
-Údaje odpovídají emisím vyprodukovaným v dané zemi, avšak vzhledem k vývozu a dovozu zboží nemusejí odpovídat emisím vzniklých ze spotřeby v dané zemi. ČR například do dalších zemí EU vyváží elektřinu, ocel, automobily apod. a dováží zboží z jiných zemí EU nebo z Číny. Zahrnutí letecké dopravy je podobně problematické – zobrazený příspěvek letecké dopravy odpovídá emisím vyprodukovaným lety z letišť v ČR. Je tedy pravděpodobně podhodnocený (mnoho Čechů létá z Vídně či Bratislavy) a neodpovídá zcela množství emisí, které Češi způsobí (typicky např. let českého člověka do New Yorku s přestupem v Amsterdamu se započítá do zobrazených emisí jen jako Praha–Amsterdam, zatímco emise z letu Amsterdam–New York se započtou Nizozemsku). Není také započítáno, že emise vypuštěné vysoko v atmosféře mají přibližně dvojnásobný efekt.
diff --git a/collections/_infographics/emise/emise-cr-detail.pdf b/collections/_infographics/emise/emise-cr-detail.pdf
deleted file mode 100644
index 70cb1d0ba..000000000
Binary files a/collections/_infographics/emise/emise-cr-detail.pdf and /dev/null differ
diff --git a/collections/_infographics/emise/emise-cr-prumysl.md b/collections/_infographics/emise/emise-cr-prumysl.md
index 69c80d193..871c58a51 100644
--- a/collections/_infographics/emise/emise-cr-prumysl.md
+++ b/collections/_infographics/emise/emise-cr-prumysl.md
@@ -8,21 +8,19 @@ weight:         51
 tags-scopes:    [ cr ]
 tags-topics:    [ emise ]
 caption:        "Z průmyslu pochází čtvrtina celkových emisí skleníkových plynů v České republice. Průmysl je tak po výrobě elektřiny a tepla druhým největším producentem těchto emisí."
-data-our:       "https://docs.google.com/spreadsheets/d/1ft_f3aXA90gx8LDExcba1QKSpyAl3TSlDsZHaroOis8/edit#gid=0"
-data-orig:
-  - [ "Eurostat", "https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-datasets/-/ENV_AIR_GGE" ]
+dataset:        "emise-cr"
 ---
 
 ## Jak číst tento graf?
 
 {% include preview-box.html
     class="highlight-text-box"
-    text="Přímé emise skleníkových plynů v průmyslu vznikají jednak spalováním fosilních paliv (při výrobě je často nutné dosáhnout vysokých teplot) a jednak během chemických reakcí."
+    text="Přímé emise skleníkových plynů v průmyslu vznikají jednak spalováním fosilních paliv (při výrobě je často nutné dosáhnout vysokých teplot), jednak během chemických reakcí a jednak při použití průmyslových produktů (zejména chladících F-plynů)."
 %}
 
 Hodnoty v grafu se vztahují k <glossary id="antropogennisklenikoveplyny">antropogenním emisím</glossary> skleníkových plynů. Ve většině kategorií jde o emise CO<sub>2</sub>. F-plyny (HFC, PFC, SF<sub>6</sub>, NF<sub>3</sub>) jsou uvedeny samostatně a emisí N<sub>2</sub>O vzniká v průmyslu jen velmi málo – v grafu jsou emise těchto skleníkových plynů vyjádřeny v jednotkách <glossary id="co2eq">CO<sub>2</sub>eq</glossary>.
 
-Roční objem průmyslových emisí České republiky je 31 mil. tun CO<sub>2</sub>eq (údaj z roku 2021), což je 26 % z celkových emisí skleníkových plynů v ČR. To je v přepočtu 2,88 tun CO<sub>2</sub>eq na obyvatele.
+Roční objem průmyslových emisí České republiky je 33 mil. tun CO<sub>2</sub>eq (údaj z roku 2021), což je 28 % z celkových emisí skleníkových plynů v ČR. To je v přepočtu 3,19 tun CO<sub>2</sub>eq na obyvatele.
 
 U každého průmyslového sektoru je vidět jeho celkový podíl na emisích skleníkových plynů z průmyslu v ČR – ten je vyjádřen v procentech i v milionech tun (megatunách).
 
@@ -32,25 +30,25 @@ U každého průmyslového sektoru je vidět jeho celkový podíl na emisích sk
     slug="emise-eu-prumysl"
 %}
 
-* **Ocel a další kovy** –  emisně nejnáročnější sektor – 28,7 % celkových průmyslových emisí, přičemž naprostá většina z toho připadá na výrobu železa a oceli (27,8 %). Mezi největší české emitenty v tomto sektoru patří Třinecké železárny a Liberty Ostrava.
+* **Ocel a další kovy** –  emisně nejnáročnější sektor – 26,4 % celkových průmyslových emisí, přičemž naprostá většina z toho připadá na výrobu železa a oceli (25,5 %). Mezi největší české emitenty v tomto sektoru patří Třinecké železárny a Liberty Ostrava.
 
-* **Minerály a cement** – druhý nejvíce emisně náročný sektor (19,9 % celkových emisí z průmyslu). Nejvíce připadá na výrobu cementu (10,6 % z celkových průmyslových emisí ČR), následuje výroba vápna, skla a dalších produktů. Mezi největší emitenty patři Českomoravský cement, CEMEX, Cement Hranice a Lafarge Cement. Dále se jedná o vápenky Vitošov a Čertovy schody.
+* **Minerály a cement** – druhý nejvíce emisně náročný sektor (18,3 % celkových emisí z průmyslu). Nejvíce připadá na výrobu cementu (9,7 % z celkových průmyslových emisí ČR), následuje výroba vápna, skla a dalších produktů. Mezi největší emitenty patři Českomoravský cement, CEMEX, Cement Hranice a Lafarge Cement. Dále se jedná o vápenky Vitošov a Čertovy schody.
 
-* **Chemikálie a hnojiva** – 17,5 % z celkových emisí z průmyslu. Největší podíl má produkce amoniaku (na výrobu hnojiv). Další významnou kategorií jsou petrochemikálie, které se používají například při výrobě plastů.
+* **Chemikálie a hnojiva** – 16,1 % z celkových emisí z průmyslu. Největší podíl má produkce amoniaku (na výrobu hnojiv). Další významnou kategorií jsou petrochemikálie, které se používají například při výrobě plastů.
 
-* **F-plyny** – 12 % z celkových průmyslových emisí (tedy cca 3 % celkových emisí ČR). Jde o významnou kategorii, která zahrnuje velmi silné skleníkové plyny, jež mají na změny klimatu vliv i v relativně malém množství. Například plyn SF<sub>6</sub> má 23 500krát větší potenciál globálního oteplování než CO<sub>2</sub>.[^gwp] F-plyny se využívají jako technické plyny, například v ledničkách a klimatizacích. Hledají se za ně náhrady, ty ale bývají méně efektivní.
+* **Těžba a zpracování fosilních paliv** – 13,2 % celkových emisí z průmyslu ČR. Největší část tvoří úniky metanu při těžbě uhlí a při transportu zemního plynu. Další podstatná část jsou emise při zpracování paliv (např. při výrobě koksu) a při rafinaci ropy.
 
-* **Potraviny a alkohol** – 3,9 % z celkových průmyslových emisí ČR (jde například o výrobu tepla potřebného k destilaci, sušení či pražení).
+* **F-plyny** – 11,1 % z celkových průmyslových emisí. F-plyny se využívají jako technické plyny, například v ledničkách a klimatizacích. V této kategorii emisí jde o úniky těchto plynů při používání produktů, ve kterých jsou zabudovány. F-plyny jsou velmi silné skleníkové plyny, jež mají na změny klimatu vliv i v relativně malém množství. Například plyn SF<sub>6</sub> má 23 500krát větší potenciál globálního oteplování než CO<sub>2</sub>.[^gwp] Hledají se za ně náhrady, ty ale bývají méně efektivní.
 
-* **Papírenský průmysl** a výroba obalů – 2,7 % celkových průmyslových emisí ČR (spalování, zejména během sušení papíru).
+* **Potraviny a alkohol** – 3,5 % z celkových průmyslových emisí ČR (jde například o výrobu tepla potřebného k destilaci, sušení či pražení).
 
-* **Ostatní průmyslová odvětví** – v součtu 9,6 % celkových průmyslových emisí ČR. V těchto sektorech často nejde o výrobu suroviny, ale spíše o montování výrobků. Spadá sem částečně výroba například v rámci automobilového průmyslu. Zároveň do této kategorie spadají i emise ze stavebnictví, kde se jedná například o pálení cihel.
+* **Papírenský průmysl** a výroba obalů – 2,5 % celkových průmyslových emisí ČR (spalování, zejména během sušení papíru).
 
-* **Rafinace ropy a jiných paliv** – 5,7 % celkových emisí z průmyslu ČR. Surovou ropu je nutné pro další použití zpracovat, což je energeticky náročný proces, při kterém se zároveň během chemických reakcí uvolňuje značné množství CO<sub>2</sub>. Ropa se využívá na výrobu paliv pro dopravní prostředky, ale také v průmyslu, například při produkci plastů či hnojiv. V dopravě bude poptávka po ní postupně klesat, v průmyslu ale může do budoucna i růst. Největšími emitenty v této oblasti jsou rafinérie v Litvínově a v Kralupech nad Vltavou.
+* **Ostatní průmyslová odvětví** – v součtu 8,8 % celkových průmyslových emisí ČR. V těchto sektorech často nejde o výrobu suroviny, ale spíše o montování výrobků. Spadá sem částečně výroba například v rámci automobilového průmyslu. Zároveň do této kategorie spadají i emise ze stavebnictví, kde se jedná například o pálení cihel.
 
 ## Přímé a nepřímé emise v průmyslu
 
-Při počítání uhlíkové stopy je důležité rozlišovat tzv. přímé a nepřímé emise – v emisním účetnictví firem se označují kategoriemi Scope 1, 2 a 3. Přes 90 % průmyslových emisí v tomto přehledu spadá pod Scope 1, kategorie Scope 2 není zahrnuta. Emise spadající pod Scope 3 se týkají zejména F-plynů, u těch je však situace složitější, protože nejde pouze o výrobu, ale také o jejich používání a úniky.
+Při počítání uhlíkové stopy je důležité rozlišovat tzv. přímé a nepřímé emise – v emisním účetnictví firem se označují kategoriemi Scope 1, 2 a 3. Přes 90 % průmyslových emisí v tomto přehledu spadá pod Scope 1, kategorie Scope 2 není zahrnuta. Kategorie Scope 3 také není zahrnuta, s výjimkou emisí souvisejících s používáním specifických průmyslových materiálů (zejména tzv. F-plynů), u kterých tyto emise během jejich životního cyklu není možné měřit a tak se odhadují v momentu jejich výroby.
 
 {% capture scope %}
 
@@ -60,7 +58,7 @@ Tyto kategorie se používají ke klasifikaci emisí skleníkových plynů a jso
 
 **Scope 2** označuje **nepřímé emise z nákupu elektřiny či tepla**. Například většina emisí CO<sub>2</sub> spojená s produkcí hliníku jsou emise vznikající při výrobě elektřiny, která je nutná pro proces elektrolýzy. Jestliže si daný podnik nevyrábí elektřinu sám a nakupuje ji ze sítě, počítají se tyto emise do scope 2.
 
-**Scope 3** označuje **nepřímé emise, které vznikají v rámci celého hodnotového řetězce**. Například pro výrobu oceli je nutné nejprve těžit železnou rudu (už při této těžbě vznikají emise skleníkových plynů), poté ji dopravit do ocelárny (to zase vyžaduje přepravu dopravními prostředky). Tyto emise uvolněné ještě před samotnou výrobou oceli se označují jako *upstream* emise. Emise vznikající po výrobě daného produktu klasifikujeme jako *downstream* emise – u oceli by například šlo o dopravu vyrobeného produktu k zákazníkům. V případě oceli [podle Deloitte](https://www2.deloitte.com/nl/nl/pages/sustainability/articles/decarbonizing-the-steel-value-chain.html) 95 % emisí skleníkových plynů pochází přímo z výroby zatímco těžba se na emisích ocelářského průmyslu podílí 4 % a doprava pouze 1 %. U některých produktů je ale emisně náročné i jejich využívání. V této infografice to platí například pro F-plyny. Platí to například i pro auta se spalovacím motorem. Většina skleníkových plynů vzniká během jejich používání a emise z výroby tvoří pouze menšinu.
+**Scope 3** označuje **nepřímé emise, které vznikají v rámci celého hodnotového řetězce**. Například pro výrobu oceli je nutné nejprve těžit železnou rudu (už při této těžbě vznikají emise skleníkových plynů), poté ji dopravit do ocelárny (to zase vyžaduje přepravu dopravními prostředky). Tyto emise uvolněné ještě před samotnou výrobou oceli se označují jako *upstream* emise. Emise vznikající po výrobě daného produktu klasifikujeme jako *downstream* emise – u oceli by například šlo o dopravu vyrobeného produktu k zákazníkům. V případě oceli [podle Deloitte](https://www2.deloitte.com/nl/nl/pages/sustainability/articles/decarbonizing-the-steel-value-chain.html) 95 % emisí skleníkových plynů pochází přímo z výroby zatímco těžba se na emisích ocelářského průmyslu podílí 4 % a doprava pouze 1 %. U některých produktů je ale emisně náročné i jejich využívání. V této infografice to platí například pro F-plyny, které jsou extrémně silné skleníkové plyny a při používání v chladících systémech dochází k jejich únikům. Platí to například i pro auta se spalovacím motorem. Většina skleníkových plynů u nich vzniká během používání a emise z výroby tvoří pouze menšinu.
 
 {% endcapture %}
 
diff --git a/collections/_infographics/emise/emise-cr-prumysl.pdf b/collections/_infographics/emise/emise-cr-prumysl.pdf
index b26f84118..fae85f0e1 100644
Binary files a/collections/_infographics/emise/emise-cr-prumysl.pdf and b/collections/_infographics/emise/emise-cr-prumysl.pdf differ
diff --git a/collections/_infographics/emise/emise-cr-vyvoj.md b/collections/_infographics/emise/emise-cr-vyvoj.md
index a3778631b..99babcb60 100644
--- a/collections/_infographics/emise/emise-cr-vyvoj.md
+++ b/collections/_infographics/emise/emise-cr-vyvoj.md
@@ -1,25 +1,25 @@
 ---
 layout:        infographic
-title:         "Emise skleníkových plynů v ČR v letech 1990–2020"
+title:         "Emise skleníkových plynů v ČR v letech 1990–2021"
 slug:          "emise-cr-vyvoj"
 redirect_from: "/emise-cr-vyvoj"
 published:     2020-10-09
 weight:        75
 tags-scopes:   [ cr ]
 tags-topics:   [ emise, energetika ]
-caption:       "Vývoj emisí skleníkových plynů (v tunách CO<sub>2</sub> ekvivalentu) v ČR v jednotlivých sektorech lidské činnosti během let a jejich relativní změny. Od roku 1990, kdy dosahovaly 200 mil. tun CO<sub>2</sub>eq, klesly celkové emise ČR na 113,69 mil. tun CO<sub>2</sub>eq v roce 2020."
-data-our:   "https://docs.google.com/spreadsheets/d/1lAaT6VEKZr_jxL5CasiYksqB27PicN339aXZXUDUVKU/edit?usp=sharing"
-data-orig:  [
-    ["Eurostat", "https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-datasets/-/ENV_AIR_GGE"]
-]
+caption:       "Vývoj emisí skleníkových plynů (v tunách CO<sub>2</sub> ekvivalentu) v ČR v jednotlivých sektorech lidské činnosti během let a jejich relativní změny. Od roku 1990, kdy dosahovaly 201,4 mil. tun CO<sub>2</sub>eq, klesly celkové emise ČR na 119,4 mil. tun CO<sub>2</sub>eq v roce 2021."
+data-orig:
+  - [ "Náš Jupyter notebook", "https://github.com/faktaoklimatu/data-analysis/blob/master/notebooks/emissions-over-time-eu.ipynb" ]
+  - [ "Eurostat", "https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-datasets/-/ENV_AIR_GGE" ]
 ---
 
 ## Jak číst tento graf
 
-* Všechny hodnoty emisí uvádíme v jednotkách <glossary id="co2eq">CO<sub>2</sub>eq</glossary>.
-* V infografice jsou zobrazeny <glossary id="antropogennisklenikoveplyny">antropogenní emise</glossary> CO<sub>2</sub> a emise N<sub>2</sub>O, CH<sub>4</sub>, HFC, PFC, SF<sub>6</sub> a NF<sub>3</sub> vyjádřené v jednotkách ekvivalentu CO<sub>2</sub> (CO<sub>2</sub>eq). Tato jednotka zohledňuje dlouhodobý efekt skleníkových plynů v atmosféře a převádí je na množství CO<sub>2</sub>, které by mělo stejný ohřívací efekt. Více viz článek [Global warming potential](https://en.wikipedia.org/wiki/Global_warming_potential).
-* V levé části grafu jsou vyobrazeny absolutní emise na území ČR v jednotkách CO<sub>2</sub>eq v průběhu posledních tří dekád. Jednotlivé oblasti lidské činnosti jsou barevně odlišeny. V pravé části je pak pro každou z těchto oblastí naznačena relativní změna v objemu emisí oproti roku 1990.
-* V roce 1990 činil objem emisí na území dnešní České republiky 200 mil. tun CO<sub>2</sub>eq. V roce 2020 to bylo 113,69 mil. tun. To znamená, že během bezmála třiceti let klesly emise ČR o 43 %. Většina tohoto poklesu, zhruba o čtvrtinu, však proběhla během devadesátých let. Od roku 2000 klesaly emise spíše pomaleji, vyšší propad způsobil útlum ekonomické aktivity během pandemie covidu-19 v roce 2020.
+Všechny hodnoty v grafu jsou <glossary id="antropogennisklenikoveplyny">antropogenní emise</glossary> skleníkových plynů CO<sub>2</sub>, N<sub>2</sub>O, CH<sub>4</sub>, HFC, PFC, SF<sub>6</sub>, NF<sub>3</sub> vyjádřené jako <glossary id="co2eq">CO<sub>2</sub>eq</glossary>. Jednotka CO<sub>2</sub> ekvivalent zohledňuje dlouhodobý efekt skleníkových plynů v atmosféře a převádí je na množství CO<sub>2</sub>, které by mělo stejný efekt. Více viz článek [Global warming potential](https://en.wikipedia.org/wiki/Global_warming_potential).
+
+V levé části grafu jsou vyobrazeny absolutní emise na území ČR v jednotkách CO<sub>2</sub>eq od roku 1990 až do roku 2021. Jednotlivé oblasti lidské činnosti jsou barevně odlišeny. V pravé části je pak pro každou z těchto oblastí naznačena relativní změna v objemu emisí oproti roku 1990.
+
+V roce 1990 činil objem emisí na území dnešní České republiky 201,4 mil. tun CO<sub>2</sub>eq. V roce 2021 to bylo 119,4 mil. tun. To znamená, že během tohoto období klesly emise ČR o 41 %. Většina tohoto poklesu, zhruba o čtvrtinu, však proběhla během devadesátých let. Od roku 2000 klesaly emise spíše pomaleji, vyšší propad způsobil útlum ekonomické aktivity během pandemie covidu-19 v roce 2020.
 
 {% include preview-box.html
     title="Jak se emise vyvíjí v rámci celé EU?"
@@ -29,23 +29,15 @@ data-orig:  [
 
 ## Co vidíme v jednotlivých sektorech
 
-* __Energetika:__ Objem emisí z energetického sektoru klesl oproti roku 1990 o 36 % na 43,92 milionů tun CO<sub>2</sub>eq ročně. Emise z energetiky dlouhodobě spíše stagnují, a to i přesto, že v roce 2002 byla spuštěna Jaderná elektrárna Temelín. Emise v energetice pochází především ze spalování hnědého uhlí v elektrárnách, tudíž je možné je snižovat energetickými úsporami a rozvojem obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie.
-* __Doprava:__ Emise z dopravy vzrostly oproti roku 1990 o 51 % na 18,14 mil. tun CO<sub>2</sub>eq ročně. V detailním grafu napravo je po roce 2007 patrný dočasný pokles emisí v důsledku globální finanční krize a následné ekonomické recese. Od roku 2014 (s výjimkou roku 2020) lze opět sledovat růst emisí. Emise skleníkových plynů v dopravě vznikají primárně spalováním fosilních paliv v motorech silničních dopravních prostředků.
-Snížit emise z dopravy je možné přechodem na alternativní druhy pohonu (např. na biometan, CNG, vodík nebo na elektřinu při souběžné transformaci energetiky), zvýšením podílu hromadné (vlakové a autobusové) dopravy a snížením počtu vozidel na silnicích. Objem silniční dopravy lze snížit zvýšením obsazeností vozidel (spolujízdou) či obecně snížením nutnosti dopravy (např. prací na dálku).
-* __Průmyslové procesy:__ Emise z průmyslových procesů klesly od roku 1990 o 12 % na 15,23 mil. tun CO<sub>2</sub>eq ročně. Jedná se o emise z procesů, při kterých dochází k uvolňování skleníkových plynů do atmosféry jinak než spalováním fosilních paliv – při výrobě chemikálií, cementu, železa a oceli apod.  
-Zatímco útlumem těžkého průmyslu došlo ke snížení emisí ze spalování fosilních paliv (viz níže), emise z (nespalovacích) průmyslových procesů spíše stagnují. Například emise z výroby skla, cementu, vápna nebo amoniaku a z petrochemie se pohybují na podobných úrovních jako na začátku devadesátých let. Dlouhodobě a setrvale rostou pouze emise z užívání chladicích látek, jež nahrazují dříve používané látky poškozující ozonovou vrstvu, které jsou dnes regulované Montrealským protokolem.
-* __Spalování v domácnostech, institucích a zemědělství:__ Emise klesly oproti roku 1990 o 64 % na 12,31 mil. tun CO<sub>2</sub>eq ročně. Jedná se o emise z topení a ohřevu vody (pokud energie není dodávána z teplárny), vaření apod. Také sem patří spalování pohonných hmot v zemědělství a lesnictví. Většina poklesu, o jednu polovinu, se uskutečnila během devadesátých let díky plynofikaci a zvyšující se energetické efektivitě budov.
-* __Spalování v průmyslu a stavebnictví:__ Emise klesly o 78 % na 10,24 mil. tun CO<sub>2</sub>eq v roce 2020. Emise pocházejí ze spalování fosilních paliv pro potřeby průmyslu, typicky když je při výrobě potřeba něco zahřívat (při tavení, sušení, destilaci atd.).  
-K největšímu poklesu, o polovinu, došlo v první polovině devadesátých let zejména v důsledku ukončení energeticky náročných průmyslových provozů. Konkrétně emise ze spalování v těžkém průmyslu (výroba železa a oceli) klesly do roku 2000 o dvě třetiny a o deset let později se pohybovaly pod 10 % oproti úrovním z roku 1990. (Emise CO<sub>2</sub> z nespalovacích procesů při výrobě železa a oceli za stejné období klesly pouze o 29 %.)
-* __Odpadové hospodářství:__ Emise z odpadového hospodářství od devadesátých let setrvale rostou. Do roku 2020 stouply o 70 % na 5,14 mil. tun CO<sub>2</sub>eq ročně. Produkují je především skládky odpadu, ze kterých do atmosféry uniká metan. Ten vzniká rozkladem biologicky rozložitelného materiálu (papíru, kartonu, textilií a bioodpadu) v tělese skládky.  
-Řešením může být zákaz skládkování využitelných odpadů po vzoru většiny zemí EU a využití biologicky rozložitelných odpadů k produkci biometanu, který se namísto zemního plynu může využít například v dopravě.
-* __Zemědělství:__ Emise ze zemědělského sektoru klesly od roku 1990 o 50 % na 7,84 mil. tun CO<sub>2</sub>eq ročně. Emise pocházejí především z chovu hospodářských zvířat a z obdělávání půdy a s tím spojenými emisemi N<sub>2</sub>O.  
-K omezení emisí metanu ze zemědělství by vedlo snížení počtu chovaného dobytka (a s tím související snížení spotřeby hovězího masa a mléčných výrobků), změna nakládání se statkovými hnojivy (například jejich stabilizací v bioplynových stanicích) a méně intenzivní hnojení průmyslovými hnojivy. Omezení chovu dobytka však může mít i negativní dopad na kvalitu půdy, dostupnost přírodního hnojiva atd.  
-Právě snížení stavu chovaného dobytka se odráží v poklesu emisí, o téměř polovinu, v první polovině devadesátých let.
-* __Jiné:__ Jedná se o emise, které nejsou zahrnuté v předchozích kategoriích. Emise setrvale klesají – od roku 1990 klesly o 58 % na 0,87 mil. tun CO<sub>2</sub>eq v roce 2020.
+* __Výroba elektřiny a tepla:__ Objem emisí z výroby elektřiny a tepla klesl oproti roku 1990 o 28 % na 39,31 milionů tun CO<sub>2</sub>eq ročně. Tyto emise pochází především ze spalování hnědého uhlí v elektrárnách a v posledních desetiletích spíše stagnují, a to i přesto, že v roce 2002 byla spuštěna Jaderná elektrárna Temelín. Výraznější pokles je patrný až v několika posledních letech v souvislosti s nárůstem cen [emisních povolenek](/explainery/emisni-povolenky-ets). Emise skleníkových plynů původem z energetiky je možné snížit energetickými úsporami a rozvojem obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie.
+* __Průmysl:__ Emise z průmyslu klesly od roku 1990 o 58 % na 33,47 mil. tun CO<sub>2</sub>eq ročně. V této kategorii jsou zahrnuty tři druhy emisí. Za prvé jde o emise ze spalování fosilních paliv v průmyslu (např. koksu ve vysokých pecích nebo zemního plynu v cementárně). Za druhé jde o procesní emise, které vznikají chemickou reakcí při výrobním procesu – například při redukci uhlíku z železné rudy nebo při kalcinaci vápence při výrobě cementu. Za třetí jde o úniky skleníkových plynů související s průmyslem – například úniky F-plynů při jejich používání v chladících průmyslových produktech nebo úniky metanu při těžbě uhlí či v plynárenské infrastruktuře. Útlumem těžkého průmyslu v první polovině devadesátých let došlo k výraznému snížení emisí ze spalování fosilních paliv. Konkrétně emise ze spalování při výrobě železa a oceli klesly do roku 2000 o dvě třetiny a v roce 2021 se pohybovaly pod 14 % oproti úrovním z roku 1990. Emise z (nespalovacích) průmyslových procesů přitom spíše stagnují. Například emise z výroby skla, cementu, vápna nebo amoniaku a z petrochemie se pohybují na podobných úrovních jako na začátku devadesátých let. Dlouhodobě a setrvale rostou pouze emise z F-plynů, jež nahrazují dříve používané látky poškozující ozonovou vrstvu, které jsou dnes regulované Montrealským protokolem.
+* __Doprava:__ Emise z dopravy vzrostly oproti roku 1990 o 62 % na 19,27 mil. tun CO<sub>2</sub>eq ročně. V detailním grafu napravo je po roce 2007 patrný dočasný pokles emisí v důsledku globální finanční krize a následné ekonomické recese. Od roku 2014 (s výjimkou roku 2020) lze opět sledovat růst emisí. Emise skleníkových plynů v dopravě vznikají primárně spalováním fosilních paliv v motorech silničních dopravních prostředků – v roce 2021 to bylo 97 % všech emisí z dopravního sektoru, 2 % tvořila letecká doprava. Snížit emise z dopravy je možné přechodem na alternativní druhy pohonu (např. na biometan, CNG, vodík nebo na elektřinu), zvýšením podílu hromadné dopravy a snížením počtu vozidel na silnicích. Objem silniční dopravy lze snížit vyšší obsazeností vozidel (např. spolujízdou) či obecně snížením nutnosti dopravy (např. prací na dálku).
+* __Budovy:__ Emise klesly oproti roku 1990 o 61 % na 11,62 mil. tun CO<sub>2</sub>eq ročně. Jde o topení a ohřev vody v domácnostech, kancelářích a institucích (pokud energie není dodávána z teplárny) a také o vaření plynem. Průmyslové budovy jsou zahrnuty v kategorii Průmysl. Většina poklesu, o jednu polovinu, se uskutečnila během devadesátých let díky plynofikaci a zvyšující se energetické efektivitě budov.
+* __Zemědělství:__ Emise ze zemědělského sektoru klesly od roku 1990 o 52 % na 9,07 mil. tun CO<sub>2</sub>eq ročně. Emise pocházejí především z chovu hospodářských zvířat a z obdělávání půdy a s tím spojenými emisemi N<sub>2</sub>O. K omezení emisí metanu ze zemědělství by vedlo snížení počtu chovaného dobytka (a s tím související snížení spotřeby hovězího masa a mléčných výrobků), změna nakládání se statkovými hnojivy (například jejich stabilizací v bioplynových stanicích) a méně intenzivní hnojení průmyslovými hnojivy. Omezení chovu dobytka však může mít i negativní dopad na kvalitu půdy, dostupnost přírodního hnojiva atd. Právě snížení stavu chovaného dobytka se odráží v poklesu emisí, o téměř polovinu, v první polovině devadesátých let.
+* __Odpadové hospodářství:__ Emise z odpadového hospodářství od devadesátých let setrvale rostou. Do roku 2021 stouply o 72 % na 5,70 mil. tun CO<sub>2</sub>eq ročně. Emise z odpadového hospodářství produkují především skládky odpadu, ze kterých do atmosféry uniká metan. Ten vzniká rozkladem biologicky rozložitelného materiálu (papíru, kartonu, textilií a bioodpadu) v tělese skládky. Řešením může být zákaz skládkování využitelných odpadů po vzoru většiny zemí EU a využití biologicky rozložitelných odpadů k produkci biometanu, který se namísto zemního plynu může využít například v dopravě.
 
 ## Poznámky k datům o emisích
 
 Emisní inventura poskytovaná Eurostatem využívá formát a strukturu dat CRF (_Common Reporting Format_). Veškerá metodika k výpočtům a reportingu je na stránkách národního programu inventarizace emisí ([NGGIP – national greenhouse gas inventory programme](https://www.ipcc-nggip.iges.or.jp/)) a je závazná pro všechny státy [UNFCCC](https://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1mcov%C3%A1_%C3%BAmluva_OSN_o_zm%C4%9Bn%C4%9B_klimatu). Data o emisích poskytují Eurostatu jednotlivé země EU – data za Českou republiku sestavuje ČHMÚ, podílí se na tom ovšem více českých institucí.
 
-Údaje odpovídají emisím vyprodukovaným v dané zemi, avšak vzhledem k vývozu a dovozu zboží nemusejí odpovídat emisím vzniklých ze spotřeby v dané zemi. ČR například do dalších zemí EU vyváží elektřinu, ocel, automobily apod. a dováží zboží z jiných zemí EU nebo z Číny. Zahrnutí letecké dopravy je podobně problematické – zobrazený příspěvek letecké dopravy odpovídá emisím vyprodukovaným lety z letišť v ČR. Je tedy pravděpodobně podhodnocený (mnoho Čechů létá z Vídně či Bratislavy) a neodpovídá zcela množství emisí, které Češi způsobí (typicky např. let českého člověka do New Yorku s přestupem v Amsterdamu se započítá do zobrazených emisí jen jako Praha–Amsterdam, zatímco emise z letu Amsterdam–New York se započtou Nizozemsku). Není také započítáno, že emise vypuštěné vysoko v atmosféře mají přibližně dvojnásobný efekt.
+**Údaje odpovídají emisím vyprodukovaným v dané zemi**, avšak vzhledem k vývozu a dovozu zboží nemusejí odpovídat emisím vzniklých ze spotřeby v dané zemi. ČR například do dalších zemí EU vyváží elektřinu, ocel, automobily apod. a dováží zboží z jiných zemí EU nebo z Číny. **Zahrnutí letecké dopravy je podobně problematické** – zobrazený příspěvek letecké dopravy odpovídá emisím vyprodukovaným lety z letišť v ČR. Je to tedy pravděpodobně podhodnocený údaj (mnoho Čechů létá z Vídně či Bratislavy) a neodpovídá zcela množství emisí, které Češi způsobí (typicky např. let českého člověka do New Yorku s přestupem v Amsterdamu se započítá do zobrazených emisí jen jako Praha–Amsterdam, zatímco emise z letu Amsterdam–New York se započtou Nizozemsku). Není také započítáno, že emise vypuštěné vysoko v atmosféře mají přibližně dvojnásobný efekt.
diff --git a/collections/_infographics/emise/emise-cr-vyvoj.pdf b/collections/_infographics/emise/emise-cr-vyvoj.pdf
index 6a957bbbd..0c4638659 100644
Binary files a/collections/_infographics/emise/emise-cr-vyvoj.pdf and b/collections/_infographics/emise/emise-cr-vyvoj.pdf differ
diff --git a/collections/_infographics/emise/emise-cr.md b/collections/_infographics/emise/emise-cr.md
index f55d77a42..4f55a8a48 100644
--- a/collections/_infographics/emise/emise-cr.md
+++ b/collections/_infographics/emise/emise-cr.md
@@ -1,38 +1,36 @@
 ---
 layout:     infographic
-title:      "Emise skleníkových plynů ČR"
+title:      "Emise skleníkových plynů v ČR podle sektorů"
 slug:       "emise-cr"
-redirect_from: "/emise-cr"
+redirect_from: ["/emise-cr", "/emise-cr-detail", "/infografiky/emise-cr-detail"]
 published:  2019-07-20
-weight:     98
+weight:     50
 tags-scopes: [ cr ]
 tags-topics: [ emise ]
-caption:    "Rozložení celkových emisí skleníkových plynů (v tunách CO<sub>2</sub> ekvivalentu) v ČR za jeden rok v jednotlivých sektorech lidské činnosti. Roční objem emisí České republiky je 113,69 mil. tun (údaj z roku 2020). V přepočtu na obyvatele to je 10,63 t CO<sub>2</sub>eq/obyvatele."
+caption:    "Rozložení celkových emisí skleníkových plynů (v tunách CO<sub>2</sub> ekvivalentu) v ČR za rok 2021 v jednotlivých sektorech lidské činnosti. Roční objem emisí České republiky je 119,41 mil. tun (údaj z roku 2021). V přepočtu na obyvatele to je 11,38 t CO<sub>2</sub>eq/obyvatele."
 dataset:    "emise-cr"
+autogenerated: "WARNING! This text got autogenerated in faktaoklimatu/data-analysis on 2023-10-03. Do not change here, fix it in the source notebook."
 ---
 
-*Data pro rok 2020 je třeba nahlížet skrz tehdejší kontext pandemie covidu-19, která utlumila ekonomickou aktivitu, což vedlo v porovnání s předchozím rokem k poklesu emisí skleníkových plynů o přibližně 9 %.*
-
 ## Jak číst tento graf?
 
 Všechny hodnoty v grafu jsou <glossary id="antropogennisklenikoveplyny">antropogenní emise</glossary> skleníkových plynů CO<sub>2</sub>, N<sub>2</sub>O, CH<sub>4</sub>, HFC, PFC, SF<sub>6</sub>, NF<sub>3</sub> vyjádřené jako <glossary id="co2eq">CO<sub>2</sub>eq</glossary>. Jednotka CO<sub>2</sub> ekvivalent zohledňuje dlouhodobý efekt skleníkových plynů v atmosféře a převádí je na množství CO<sub>2</sub>, které by mělo stejný efekt. Více viz článek [Global warming potential](https://en.wikipedia.org/wiki/Global_warming_potential).
 
-Roční objem emisí České republiky je 113,69 mil. tun CO<sub>2</sub>eq (údaj z roku 2020). __V přepočtu na obyvatele to je 10,63 t CO<sub>2</sub>eq/obyvatele.__
+Roční objem emisí České republiky je 119,41 mil. tun CO<sub>2</sub>eq (údaj z roku 2021). __V přepočtu na obyvatele to je 11,38 t CO<sub>2</sub>eq/obyvatele.__
 
 ## Co znamenají jednotlivé sektory?
 
-* __Energetika:__ 43,92 milionů tun CO<sub>2</sub> (38,6 % celkových emisí, 4,11 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Emise v energetice pochází především ze spalování hnědého uhlí v elektrárnách, z výroby tepla a výroby paliv. Emise skleníkových plynů pocházející z energetiky je možné snížit energetickými úsporami a rozvojem obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie.
-* __Doprava:__ 18,14 mil. tun CO<sub>2</sub> (16,0 % celkových emisí, 1,7 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Emise pocházejí hlavně z osobní a nákladní automobilové dopravy. Vlaková doprava je v grafu započtena, ale její příspěvek je příliš malý na to, aby se zobrazil. Příspěvek letecké dopravy odpovídá emisím vyprodukovaným z letů z letišť v ČR. Je tedy pravděpodobně podhodnocený (mnoho Čechů létá z Vídně či Bratislavy) a neodpovídá zcela množství emisí, které Češi způsobí (typicky např. let českého člověka do New Yorku s přestupem v Amsterdamu se započítá do zobrazených emisí jen jako Praha–Amsterdam, zatímco emise z letu Amsterdam–New York se započtou Nizozemsku). Není také započítáno, že emise vypuštěné vysoko v atmosféře mají přibližně dvojnásobný efekt. Snížit emise z dopravy je možné přechodem na nízkouhlíková paliva (např. na elektřinu, biometan nebo vodík), zvýšením podílu vlakové a autobusové dopravy a snížením nutnosti přepravy jako takové (což může znamenat třeba bydlet blíže práci).
-* __Průmyslové procesy:__ 15,23 mil. tun CO<sub>2</sub> (13,4 % celkových emisí, 1,42 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Emise z průmyslových procesů, při kterých dochází k uvolňování skleníkových plynů do atmosféry jinak než spalováním fosilních paliv – patří sem například výroba cementu, výroba železa a oceli apod.
-* __Spalování v domácnostech, institucích a zemědělství:__ 12,31 mil. tun CO<sub>2</sub> (10,8 % celkových emisí, tedy 1,15 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Jde o topení a ohřev vody (pokud energie není dodávána z teplárny), vaření apod. Také sem patří spalování pohonných hmot v zemědělství a lesnictví.
-* __Spalování v průmyslu:__ 10,24 mil. tun CO<sub>2</sub> (9,0 % celkových emisí, tedy 0,96 t kg CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Jedná se o emise, které pochází ze spalování fosilních paliv pro potřeby průmyslu, typicky když je při výrobě potřeba něco zahřívat (destilace, sušení, tavení apod.).
-* __Zemědělství:__ 7,84 mil. tun CO<sub>2</sub>eq (6,9 % celkových emisí, 0,73 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Emise v zemědělství pochází především z chovu hospodářských zvířat (3,88 mil. tun) v podobě emisí metanu a také z obdělávání půdy a s tím spojenými emisemi N<sub>2</sub>O (3,62 mil. tun CO<sub>2</sub>eq). K omezení emisí metanu ze zemědělství by pomohlo snížení počtu chovaného dobytka (a s tím související snížení spotřeby hovězího masa a mléčných výrobků), správné nakládání se statkovými hnojivy (například jejich stabilizací v bioplynových stanicích) a méně intenzivní hnojení průmyslovými hnojivy.
-* __Odpadové hospodářství:__ 5,14 mil. tun CO<sub>2</sub>eq ročně (4,5 % celkových emisí, 0,48 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Emise z odpadového hospodářství produkují především skládky odpadu, ze kterých do atmosféry uniká metan, který vzniká rozkladem biologicky rozložitelného materiálu v tělese skládky. Řešením je zákaz skládkování využitelných odpadů po vzoru většiny zemí EU a využití biologicky rozložitelných odpadů k produkci biometanu pro užití namísto zemního plynu například v dopravě.
+* __Výroba elektřiny a tepla:__ 39,31 milionů tun CO<sub>2</sub> (32,9 % celkových emisí, 3,75 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Emise v energetice pochází především ze spalování hnědého uhlí a zemního plynu v elektrárnách (30,61 milionů tun, resp. 25,6 % celkových ročních emisí) a dále z tepláren (8,70 mil. tun, či 7,3 % celkových emisí ročně). Největším jednotlivým emitentem CO<sub>2</sub> jsou elektrárny v Počeradech (pět hnědouhelných bloků a jeden na zemní plyn), které ročně vyprodukují 5,39 mil. tun CO<sub>2</sub>, což je 4,5 % celkových emisí České republiky. Pět největších českých fosilních elektráren, Počerady, Ledvice, Prunéřov, Tušimice a Chvaletice, vyprodukují ročně více emisí CO<sub>2</sub> než veškerá silniční doprava. Emise skleníkových plynů původem z energetiky je možné snížit energetickými úsporami a rozvojem obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie.
+* __Průmysl:__ 33,47 mil. tun CO<sub>2</sub> (28,0 % celkových emisí, 3,19 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). V této kategorii jsou zahrnuty tři druhy emisí. Za prvé jde o emise ze spalování fosilních paliv v průmyslu (např. koksu ve vysokých pecích nebo zemního plynu v cementárně). Za druhé jde o procesní emise, které vznikají chemickou reakcí při výrobním procesu – například při redukci uhlíku z železné rudy nebo při kalcinaci vápence při výrobě cementu. Za třetí jde o úniky skleníkových plynů související s průmyslem – například úniky F-plynů při jejich používání v chladících průmyslových produktech nebo úniky metanu při těžbě uhlí či v plynárenské infrastruktuře.
+* __Doprava:__ 19,27 mil. tun CO<sub>2</sub> (16,1 % celkových emisí, 1,84 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Osobní automobilová doprava ročně vyprodukuje 11,18 mil. tun CO<sub>2</sub> (9,4 %), zatímco nákladní a autobusová doprava je zodpovědná za 7,35 mil. tun CO<sub>2</sub> (6,2 %). Neelektrifikovaná vlaková doprava ročně způsobí emise 0,23 mil. tun CO<sub>2</sub>eq (0,2 %), v grafu je započtena v rámci ostatní dopravy. Emise z letecké dopravy jsou 0,39 mil. tun tun CO<sub>2</sub> (0,3 %, 37,2 kg na obyvatele ročně) a odpovídají emisím vyprodukovaným lety z letišť v ČR. Je to tedy pravděpodobně podhodnocený údaj, více v poznámkách níže. Snížit emise z dopravy je možné přechodem na alternativní druhy pohonu (např. na biometan, CNG, vodík nebo na elektřinu), zvýšením podílu hromadné dopravy a snížením počtu vozidel na silnicích. Objem silniční dopravy lze snížit vyšší obsazeností vozidel (např. spolujízdou) či obecně snížením nutnosti dopravy (např. prací na dálku).
+* __Budovy:__ 11,62 mil. tun CO<sub>2</sub> (9,7 % celkových emisí, tedy 1,11 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Jde o topení a ohřev vody v domácnostech, kancelářích a institucích (pokud energie není dodávána z teplárny) a také o vaření plynem. Průmyslové budovy jsou zahrnuty v kategorii Průmysl.
+* __Zemědělství:__ 9,07 mil. tun CO<sub>2</sub>eq (7,6 % celkových emisí, 0,86 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Emise v zemědělství pochází především z chovu hospodářských zvířat (4,41 mil. tun) v podobě emisí metanu a také z obdělávání půdy a s tím spojenými emisemi N<sub>2</sub>O (3,12 mil. tun). Také sem patří spalování pohonných hmot v zemědělství a lesnictví (1,23 mil. tun). K omezení emisí metanu ze zemědělství by vedlo snížení počtu chovaného dobytka (a s tím související snížení spotřeby hovězího masa a mléčných výrobků), změna nakládání se statkovými hnojivy (například jejich stabilizací v bioplynových stanicích) a méně intenzivní hnojení průmyslovými hnojivy. Omezení chovu dobytka však může mít i negativní dopad na kvalitu půdy, dostupnost přírodního hnojiva atd.
+* __Odpadové hospodářství:__ 5,70 mil. tun CO<sub>2</sub>eq ročně (4,8 % celkových emisí, 0,54 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Emise z odpadového hospodářství produkují především skládky odpadu, ze kterých do atmosféry uniká metan. Ten vzniká rozkladem biologicky rozložitelného materiálu (papíru, kartonu, textilií a bioodpadu) v tělese skládky. Řešením může být zákaz skládkování využitelných odpadů po vzoru většiny zemí EU a využití biologicky rozložitelných odpadů k produkci biometanu, který se namísto zemního plynu může využít například v dopravě.
 
-Pro snadnější možnost srovnávání emisí [napříč státy EU](/infografiky/emise-vybrane-staty) vynecháváme kategorii lesnictví a využití půdy (která bývá označována _LULUCF_ podle anglického _Land use, land use change, forestry_). Díky ukládání uhlíku v zeleni má totiž tato kategorie ve většině států EU záporné emise, což komplikuje vizualizaci. Sektor LULUCF se také často ze srovnávání [vynechává](https://climateactiontracker.org/methodology/indc-ratings-and-lulucf/), protože jednak obsahuje vysokou nejistotu v datech, neboť záporné hodnoty mohou zakrývat _strukturální_ emise z energetiky, průmyslu a zemědělství, a jednak je tento sektor náchylnější na výkyvy v čase. Právě v Česku jsme v posledních letech svědky výrazného výkyvu kvůli masivní těžbě dřeva při kůrovcové kalamitě. Za rok 2020 byly podle odhadů emise v tomto sektoru _kladné_ ve výši 12,77 Mt CO<sub>2</sub>eq.
+Pro snadnější možnost srovnávání emisí [napříč státy EU](/infografiky/emise-vybrane-staty) vynecháváme kategorii lesnictví a využití půdy (která bývá označována _LULUCF_ podle anglického _Land use, land use change, forestry_). Díky ukládání uhlíku v zeleni má totiž tato kategorie ve většině států EU záporné emise, což komplikuje vizualizaci. Sektor LULUCF se také často ze srovnávání [vynechává](https://climateactiontracker.org/methodology/indc-ratings-and-lulucf/), protože jednak obsahuje vysokou nejistotu v datech, neboť záporné hodnoty mohou zakrývat _strukturální_ emise z energetiky, průmyslu a zemědělství, a jednak je tento sektor náchylnější na výkyvy v čase. Právě v Česku jsme v posledních letech svědky výrazného výkyvu kvůli masivní těžbě dřeva při kůrovcové kalamitě. Za rok 2021 byly podle odhadů emise v tomto sektoru _kladné_ ve výši 8,36 Mt CO<sub>2</sub>eq.
 
 ## Poznámky k datům o emisích
 
 Emisní inventura poskytovaná Eurostatem využívá formát a strukturu dat CRF (_Common Reporting Format_). Veškerá metodika k výpočtům a reportingu je na stránkách národního programu inventarizace emisí ([NGGIP – national greenhouse gas inventory programme](https://www.ipcc-nggip.iges.or.jp/)) a je závazná pro všechny státy [UNFCCC](https://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1mcov%C3%A1_%C3%BAmluva_OSN_o_zm%C4%9Bn%C4%9B_klimatu). Data o emisích poskytují Eurostatu jednotlivé země EU – data za Českou republiku sestavuje ČHMÚ, podílí se na tom ovšem více českých institucí.
 
-Údaje odpovídají emisím vyprodukovaným v dané zemi, avšak vzhledem k vývozu a dovozu zboží nemusejí odpovídat emisím vzniklých ze spotřeby v dané zemi. ČR například do dalších zemí EU vyváží elektřinu, ocel, automobily apod. a dováží zboží z jiných zemí EU nebo z Číny. Zahrnutí letecké dopravy je podobně problematické – zobrazený příspěvek letecké dopravy odpovídá emisím vyprodukovaným lety z letišť v ČR. Je tedy pravděpodobně podhodnocený (mnoho Čechů létá z Vídně či Bratislavy) a neodpovídá zcela množství emisí, které Češi způsobí (typicky např. let českého člověka do New Yorku s přestupem v Amsterdamu se započítá do zobrazených emisí jen jako Praha–Amsterdam, zatímco emise z letu Amsterdam–New York se započtou Nizozemsku). Není také započítáno, že emise vypuštěné vysoko v atmosféře mají přibližně dvojnásobný efekt.
+**Údaje odpovídají emisím vyprodukovaným v dané zemi**, avšak vzhledem k vývozu a dovozu zboží nemusejí odpovídat emisím vzniklých ze spotřeby v dané zemi. ČR například do dalších zemí EU vyváží elektřinu, ocel, automobily apod. a dováží zboží z jiných zemí EU nebo z Číny. **Zahrnutí letecké dopravy je podobně problematické** – zobrazený příspěvek letecké dopravy odpovídá emisím vyprodukovaným lety z letišť v ČR. Je to tedy pravděpodobně podhodnocený údaj (mnoho Čechů létá z Vídně či Bratislavy) a neodpovídá zcela množství emisí, které Češi způsobí (typicky např. let českého člověka do New Yorku s přestupem v Amsterdamu se započítá do zobrazených emisí jen jako Praha–Amsterdam, zatímco emise z letu Amsterdam–New York se započtou Nizozemsku). Není také započítáno, že emise vypuštěné vysoko v atmosféře mají přibližně dvojnásobný efekt.
diff --git a/collections/_infographics/emise/emise-cr.pdf b/collections/_infographics/emise/emise-cr.pdf
index ab75a92ed..c280f1798 100644
Binary files a/collections/_infographics/emise/emise-cr.pdf and b/collections/_infographics/emise/emise-cr.pdf differ
diff --git a/collections/_infographics/emise/emise-eu-detail.md b/collections/_infographics/emise/emise-eu-detail.md
index 3887025f1..5aee7cbf8 100644
--- a/collections/_infographics/emise/emise-eu-detail.md
+++ b/collections/_infographics/emise/emise-eu-detail.md
@@ -1,39 +1,36 @@
 ---
 layout:         infographic
-title:          "Emise skleníkových plynů v EU podle sektorů detailně"
+title:          "Emise skleníkových plynů v EU podle sektorů"
 slug:           "emise-eu-detail"
 redirect_from:  "/emise-eu-detail"
 published:      2022-07-14
 weight:         51
 tags-scopes:    [ eu ]
 tags-topics:    [ emise ]
-caption:        "Rozložení celkových emisí skleníkových plynů (v tunách CO<sub>2</sub> ekvivalentu) v EU za rok 2019 v jednotlivých sektorech lidské činnosti. Roční objem emisí Evropské unie je 3&thinsp;734,54 mil. tun (údaj z roku 2019). V přepočtu na obyvatele to je 8,36 tun CO<sub>2</sub>eq/obyvatele."
-data-our:       "https://docs.google.com/spreadsheets/d/1SUaWGbKA3TVcXd-ZXH0zNXVZGikcX8iTPJTzGihubHQ/edit?usp=sharing"
-data-orig:  [   
-    ["Eurostat", "https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-datasets/-/ENV_AIR_GGE"]
-]
+caption:        "Rozložení celkových emisí skleníkových plynů (v tunách CO<sub>2</sub> ekvivalentu) v EU za rok 2021 v jednotlivých sektorech lidské činnosti. Roční objem emisí Evropské unie je 3 541,45 mil. tun (údaj z roku 2021). V přepočtu na obyvatele to je 7,92 tun CO<sub>2</sub>eq/obyvatele."
+dataset:        "emise-eu"
+autogenerated: "WARNING! This text got autogenerated in faktaoklimatu/data-analysis on 2023-10-03. Do not change here, fix it in the source notebook."
 ---
 
 ## Jak číst tento graf?
 
 Všechny hodnoty v grafu jsou <glossary id="antropogennisklenikoveplyny">antropogenní emise</glossary> skleníkových plynů CO<sub>2</sub>, N<sub>2</sub>O, CH<sub>4</sub>, HFC, PFC, SF<sub>6</sub>, NF<sub>3</sub> vyjádřené jako <glossary id="co2eq">CO<sub>2</sub>eq</glossary>. Jednotka CO<sub>2</sub> ekvivalent zohledňuje dlouhodobý efekt skleníkových plynů v atmosféře a převádí je na množství CO<sub>2</sub>, které by mělo stejný efekt. Více viz článek [Global warming potential](https://en.wikipedia.org/wiki/Global_warming_potential).
 
-Roční objem emisí Evropské unie je 3&thinsp;734,54 mil. tun CO<sub>2</sub>eq (údaj z roku 2019). __V přepočtu na obyvatele to je 8,36 tun CO<sub>2</sub>eq/obyvatele.__ Zobrazujeme emise EU-27, tedy zemí, které byly k roku 2021 členy EU (data tak nezahrnují Velkou Británii).
+Roční objem emisí Evropské unie je 3&thinsp;541,5 mil. tun CO<sub>2</sub>eq (údaj z roku 2021). __V přepočtu na obyvatele to je 7,92 tun CO<sub>2</sub>eq/obyvatele.__ Zobrazujeme emise EU-27, tedy zemí, které byly k roku 2021 členy EU (data tak nezahrnují Velkou Británii).
 
 ## Co znamenají jednotlivé sektory?
 
-* __Energetika:__ 972,3 milionů tun CO<sub>2</sub> (26,0 % celkových emisí, tedy 2,18 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Emise v energetice pochází především z výroby elektřiny a tepla (765,6 mil. tun, či 20,5 % celkových emisí ročně). Dále z úniků při težbě paliv (66,1 mil. tun, resp. 1,8 % celkových emisí), výroby a úpravy paliv (38,6 mil. tun, 1,0 % celkových emisí) a zpracování ropy (102,0 mil. tun, resp. 2,7 % celkových emisí). Emise skleníkových plynů původem z energetiky je možné snížit energetickými úsporami a rozvojem obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie.
-* __Doprava:__ 967,6 mil. tun CO<sub>2</sub> (25,9 % celkových emisí, 2,17 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Osobní automobilová doprava vyprodukuje 484,7 mil. tun CO<sub>2</sub> (13,0 %) ročně, zatímco nákladní a autobusová doprava je zodpovědná za 297,8 mil. tun CO<sub>2</sub> (8,0 %). Vlaková doprava je v grafu započtena, ale je příliš malá na to, aby se zobrazila (4,2 mil. tun CO<sub>2</sub>eq, což je 0,1 % celkových ročních emisí). Emise z letecké dopravy jsou 148,1 mil. tun CO<sub>2</sub> (4,0 %, 330 kg na obyvatele ročně) a odpovídá emisím vyprodukovaným lety z letišť v EU. Pravděpodobně tedy zcela neodpovídá množství emisí, které Evropané způsobí (typicky např. let člověka z Vídně do Limy s přestupem v Atlantě se započítá do zobrazených emisí jen jako Vídeň–Atlanta, zatímco emise z letu Atlanta–Lima se započtou USA). Není také započítáno, že emise vypuštěné vysoko v atmosféře mají přibližně dvojnásobný efekt. Snížit emise z dopravy je možné přechodem na nízkouhlíková paliva (např. na elektřinu, biometan nebo vodík), zvýšením podílu vlakové a autobusové dopravy a snížením nutnosti přepravy (což může znamenat třeba bydlet blíže práci).
-* __Spalování v domácnostech, institucích a zemědělství:__ 519,25 mil. tun CO<sub>2</sub> (13,9 % celkových emisí, tedy 1,16 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Jde o topení a ohřev vody (pokud energie není dodávána z teplárny), vaření apod. Také sem patří spalování pohonných hmot v zemědělství a lesnictví.
-* __Spalování v průmyslu:__ 428,93 mil. tun CO<sub>2</sub> (11,5 % celkových emisí, tedy 960 kg CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Emise, které pochází ze spalování fosilních paliv pro potřeby průmyslu, typicky když je při výrobě potřeba něco zahřívat (destilace, sušení, tavení apod.).
-* __Zemědělství:__ 381,65 mil. tun CO<sub>2</sub>eq (10,2 % celkových emisí, 850 kg CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Emise v zemědělství pochází především z chovu hospodářských zvířat (220,65 mil. tun) v podobě emisí metanu a také z obdělávání půdy a s tím spojenými emisemi N<sub>2</sub>O (149,95 mil. tun CO<sub>2</sub>eq). K omezení emisí metanu ze zemědělství by pomohlo snížení počtu chovaného dobytka (a s tím související snížení spotřeby hovězího masa a mléčných výrobků), správné nakládání se statkovými hnojivy (například jejich stabilizací v bioplynových stanicích) a méně intenzivní hnojení průmyslovými hnojivy.
-* __Průmyslové procesy:__ 343,33 mil. tun CO<sub>2</sub> (9,2 % celkových emisí, 770 kg CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Emise z průmyslových procesů, při kterých dochází k uvolňování skleníkových plynů do atmosféry jinak než spalováním fosilních paliv – výroba cementu, výroba železa a oceli apod. Konkrétní roční údaje jednotlivých položek: zpracování nerostných surovin 104,97 Mt (2,8 %), chlazení a klimatizace 80,33 Mt (2,2 %), zpracování kovů 75,29 Mt (2,0), chemický průmysl 56,61 Mt (1,5 %).
-* __Odpadové hospodářství:__ 113,54 mil. tun CO<sub>2</sub>eq ročně (3,0 % celkových emisí, 250 kg CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Emise z odpadového hospodářství produkují především skládky odpadu, ze kterých do atmosféry uniká metan, který vzniká rozkladem biologicky rozložitelného materiálu v tělese skládky. Řešením je zákaz skládkování využitelných odpadů po vzoru většiny zemí EU a využití biologicky rozložitelných odpadů k produkci biometanu pro užití namísto zemního plynu například v dopravě.
+* __Průmysl:__ 946,8 mil. tun CO<sub>2</sub> (26,7 % celkových emisí, 2,12 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). V této kategorii jsou zahrnuty tři druhy emisí. Za prvé jde o emise ze spalování fosilních paliv v průmyslu (např. koksu ve vysokých pecích nebo zemního plynu v cementárně). Za druhé jde o procesní emise, které vznikají chemickou reakcí při výrobním procesu – například při redukci uhlíku z železné rudy nebo při kalcinaci vápence při výrobě cementu. Za třetí jde o úniky skleníkových plynů související s průmyslem – například úniky F-plynů při jejich používání v chladících průmyslových produktech nebo úniky metanu při těžbě uhlí či v plynárenské infrastruktuře.
+* __Doprava:__ 847,2 mil. tun CO<sub>2</sub> (23,9 % celkových emisí, 1,89 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Osobní automobilová doprava ročně vyprodukuje 440,5 mil. tun CO<sub>2</sub> (12,4 %), zatímco nákladní a autobusová doprava je zodpovědná za 297,5 mil. tun CO<sub>2</sub> (8,4 %). Neelektrifikovaná vlaková doprava ročně způsobí emise 3,8 mil. tun CO<sub>2</sub>eq (0,1 %), v grafu je započtena v rámci ostatní dopravy. Emise z letecké dopravy jsou 79,6 mil. tun tun CO<sub>2</sub> (2,2 %, 178,0 kg na obyvatele ročně) a odpovídají emisím vyprodukovaným lety z letišť v EU. Tento údaj tedy pravděpodobně zcela neodpovídá množství emisí, které Evropané způsobí, více v poznámkách níže. Snížit emise z dopravy je možné přechodem na alternativní druhy pohonu (např. na biometan, CNG, vodík nebo na elektřinu), zvýšením podílu hromadné dopravy a snížením počtu vozidel na silnicích. Objem silniční dopravy lze snížit vyšší obsazeností vozidel (např. spolujízdou) či obecně snížením nutnosti dopravy (např. prací na dálku).
+* __Výroba elektřiny a tepla:__ 717,0 milionů tun CO<sub>2</sub> (20,2 % celkových emisí, 1,60 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně).  Emise skleníkových plynů původem z energetiky je možné snížit energetickými úsporami a rozvojem obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie.
+* __Zemědělství:__ 456,3 mil. tun CO<sub>2</sub>eq (12,9 % celkových emisí, 1,02 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Emise v zemědělství pochází především z chovu hospodářských zvířat (245,4 mil. tun) v podobě emisí metanu a také z obdělávání půdy a s tím spojenými emisemi N<sub>2</sub>O (118,0 mil. tun). Také sem patří spalování pohonných hmot v zemědělství a lesnictví (77,9 mil. tun). K omezení emisí metanu ze zemědělství by vedlo snížení počtu chovaného dobytka (a s tím související snížení spotřeby hovězího masa a mléčných výrobků), změna nakládání se statkovými hnojivy (například jejich stabilizací v bioplynových stanicích) a méně intenzivní hnojení průmyslovými hnojivy. Omezení chovu dobytka však může mít i negativní dopad na kvalitu půdy, dostupnost přírodního hnojiva atd.
+* __Budovy:__ 454,6 mil. tun CO<sub>2</sub> (12,8 % celkových emisí, tedy 1,02 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Jde o topení a ohřev vody v domácnostech, kancelářích a institucích (pokud energie není dodávána z teplárny) a také o vaření plynem. Průmyslové budovy jsou zahrnuty v kategorii Průmysl.
+* __Odpadové hospodářství:__ 109,3 mil. tun CO<sub>2</sub>eq ročně (3,1 % celkových emisí, 0,24 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Emise z odpadového hospodářství produkují především skládky odpadu, ze kterých do atmosféry uniká metan. Ten vzniká rozkladem biologicky rozložitelného materiálu (papíru, kartonu, textilií a bioodpadu) v tělese skládky.
 
-Pro snadnější možnost srovnávání emisí [napříč státy EU](/infografiky/emise-vybrane-staty) vynecháváme kategorii lesnictví a využití půdy (která bývá označována _LULUCF_ podle anglického _Land use, land use change, forestry_). Díky ukládání uhlíku v zeleni má totiž tato kategorie ve většině států EU záporné emise, což komplikuje vizualizaci. Sektor LULUCF se také často ze srovnávání [vynechává](https://climateactiontracker.org/methodology/indc-ratings-and-lulucf/), protože jednak obsahuje vysokou nejistotu v datech, neboť záporné hodnoty mohou zakrývat _strukturální_ emise z energetiky, průmyslu a zemědělství, a jednak je tento sektor náchylnější na výkyvy v čase. Právě v Česku jsme v posledních letech svědky výrazného výkyvu kvůli masivní těžbě dřeva při kůrovcové kalamitě. Na úrovni EU emise v tomto sektoru dosáhly v roce 2019 záporné hodnoty −237,21 Mt CO<sub>2</sub>eq.
+Pro snadnější možnost srovnávání emisí [napříč státy EU](/infografiky/emise-vybrane-staty) vynecháváme kategorii lesnictví a využití půdy (která bývá označována _LULUCF_ podle anglického _Land use, land use change, forestry_). Díky ukládání uhlíku v zeleni má totiž tato kategorie ve většině států EU záporné emise, což komplikuje vizualizaci. Sektor LULUCF se také často ze srovnávání [vynechává](https://climateactiontracker.org/methodology/indc-ratings-and-lulucf/), protože jednak obsahuje vysokou nejistotu v datech, neboť záporné hodnoty mohou zakrývat _strukturální_ emise z energetiky, průmyslu a zemědělství, a jednak je tento sektor náchylnější na výkyvy v čase.  Za rok 2021 byly podle odhadů emise v tomto sektoru _záporné_ ve výši −230,0 Mt CO<sub>2</sub>eq.
 
 ## Poznámky k datům o emisích
 
-Emisní inventura poskytovaná Eurostatem využívá formát a strukturu dat CRF (_Common Reporting Format_). Veškerá metodika k výpočtům a reportingu je na stránkách národního programu inventarizace emisí ([NGGIP - national greenhouse gas inventory programme](https://www.ipcc-nggip.iges.or.jp/)) a je závazná pro všechny státy [UNFCCC](https://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1mcov%C3%A1_%C3%BAmluva_OSN_o_zm%C4%9Bn%C4%9B_klimatu). Data o emisích poskytují Eurostatu jednotlivé země EU – data za Českou republiku sestavuje ČHMÚ, podílí se na tom ovšem více českých institucí.
+Emisní inventura poskytovaná Eurostatem využívá formát a strukturu dat CRF (_Common Reporting Format_). Veškerá metodika k výpočtům a reportingu je na stránkách národního programu inventarizace emisí ([NGGIP – national greenhouse gas inventory programme](https://www.ipcc-nggip.iges.or.jp/)) a je závazná pro všechny státy [UNFCCC](https://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1mcov%C3%A1_%C3%BAmluva_OSN_o_zm%C4%9Bn%C4%9B_klimatu). Data o emisích poskytují Eurostatu jednotlivé země EU – data za Českou republiku sestavuje ČHMÚ, podílí se na tom ovšem více českých institucí.
 
-Údaje odpovídají emisím vyprodukovaným v Evropské unii, avšak vzhledem k vývozu a dovozu zboží nemusejí odpovídat emisím vzniklých ze spotřeby. Země EU např. do třetích zemí mimo EU vyváží ocel, automobily apod. a dováží zboží z jiných třetích zemí, např. z Číny. Zahrnutí letecké dopravy je podobně problematické - zobrazený příspěvek letecké dopravy odpovídá emisím vyprodukovaným lety z letišť v Unii. Je tedy pravděpodobně podhodnocený a neodpovídá zcela množství emisí, které Evropané způsobí (typicky např. let člověka z Vídně do Limy s přestupem v Atlantě se započítá do zobrazených emisí jen jako Vídeň–Atlanta, zatímco emise z letu Atlanta–Lima se započtou USA). Není také započítáno, že emise vypuštěné vysoko v atmosféře mají přibližně dvojnásobný efekt.
+**Údaje odpovídají emisím vyprodukovaným v Evropské unii**, avšak vzhledem k vývozu a dovozu zboží nemusejí odpovídat emisím vzniklých ze spotřeby. Země EU např. do třetích zemí mimo EU vyváží ocel, automobily apod. a dováží zboží z jiných třetích zemí, např. z Číny. **Zahrnutí letecké dopravy je podobně problematické** - zobrazený příspěvek letecké dopravy odpovídá emisím vyprodukovaným lety z letišť v EU. Tento údaj tedy pravděpodobně zcela neodpovídá množství emisí, které Evropané způsobí (typicky např. let člověka z Vídně do Limy s přestupem v Atlantě se započítá do zobrazených emisí jen jako Vídeň–Atlanta, zatímco emise z letu Atlanta–Lima se započtou USA). Není také započítáno, že emise vypuštěné vysoko v atmosféře mají přibližně dvojnásobný efekt.
diff --git a/collections/_infographics/emise/emise-eu-detail.pdf b/collections/_infographics/emise/emise-eu-detail.pdf
index b61804a55..9c728ccdd 100644
Binary files a/collections/_infographics/emise/emise-eu-detail.pdf and b/collections/_infographics/emise/emise-eu-detail.pdf differ
diff --git a/collections/_infographics/emise/emise-eu-poradi.md b/collections/_infographics/emise/emise-eu-poradi.md
index 4ab405697..11e8cfbca 100644
--- a/collections/_infographics/emise/emise-eu-poradi.md
+++ b/collections/_infographics/emise/emise-eu-poradi.md
@@ -8,7 +8,8 @@ weight:     60
 tags-scopes: [ eu ]
 tags-topics: [ emise ]
 caption:    "Vztah mezi celkovými ročními emisemi jednotlivých států EU a jejich přepočtem na obyvatele."
-dataset:    "emise-eu"
+data-our:    "https://docs.google.com/spreadsheets/d/1KNL5d1CwLsLc8INquN7z5ABdr52APEsDjEsUcYGh_Mk/edit?usp=sharing"
+data-orig:  [ [ "Eurostat", "https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/product/view/ENV_AIR_GGE" ] ]
 ---
 
 ## Jak číst tento graf?
@@ -27,7 +28,7 @@ dataset:    "emise-eu"
 * Lucembursko, které je v přepočtu na obyvatele na prvním místě, má [dle platformy Votum Klima](https://today.rtl.lu/news/luxembourg/a/1184731.html) tak vysoké emise kvůli nafto-benzínovému turismu (5× vyšší než průměr EU)
 * Estonsko, na druhém místě, má velmi vysoký podíl špinavé energetiky (4,5× vyšší než průměr EU)
 * Irsko, na třetím místě, má velmi vysoký podíl zemědělské produkce (skoro 5× vyšší než průměr EU)
-* Česká republika, na čtvrtém místě, má velmi vysoký podíl špinavé energetiky (2× vyšší než průměr EU, zejména vlivem hnědouhelných elektráren) - viz naše  [související infografika](/infografiky/emise-cr-detail).
+* Česká republika, na čtvrtém místě, má velmi vysoký podíl špinavé energetiky (2× vyšší než průměr EU, zejména vlivem hnědouhelných elektráren) - viz naše  [související infografika](/infografiky/emise-cr).
 * Všechny zmíněné údaje najdete v našem podrobném datasetu v sekci "Emise na obyvatele podle základních kategorií".
 
 ## Poznámky k datům o emisích
diff --git a/collections/_infographics/emise/emise-eu-prumysl.md b/collections/_infographics/emise/emise-eu-prumysl.md
index b15835f93..4f7504bd5 100644
--- a/collections/_infographics/emise/emise-eu-prumysl.md
+++ b/collections/_infographics/emise/emise-eu-prumysl.md
@@ -7,22 +7,20 @@ published:      2023-08-14
 weight:         51
 tags-scopes:    [ eu ]
 tags-topics:    [ emise ]
-caption:        "Z průmyslu pochází čtvrtina celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii. Průmysl je tak po výrobě elektřiny a tepla a po dopravě třetím největším producentem těchto emisí."
-data-our:       "https://docs.google.com/spreadsheets/d/1sMNSXXuDzOKdLCsZQ8UDgzVqvq9m0-80cfZseI35Ui0/edit?usp=sharing"
-data-orig:
-  - [ "Eurostat", "https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-datasets/-/ENV_AIR_GGE" ]
+caption:        "Z průmyslu pochází více než čtvrtina celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii. Průmysl je tak největším producentem těchto emisí před dopravou a výrobou elektřiny a tepla."
+dataset:        "emise-eu"
 ---
 
 ## Jak číst tento graf?
 
 {% include preview-box.html
     class="highlight-text-box"
-    text="Přímé emise skleníkových plynů v průmyslu vznikají jednak spalováním fosilních paliv (při výrobě je často nutné dosáhnout vysokých teplot) a jednak během chemických reakcí."
+    text="Přímé emise skleníkových plynů v průmyslu vznikají jednak spalováním fosilních paliv (při výrobě je často nutné dosáhnout vysokých teplot), jednak během chemických reakcí a jednak při používání průmyslových produktů (zejména chladících F-plynů)."
 %}
 
 Hodnoty v grafu se vztahují k <glossary id="antropogennisklenikoveplyny">antropogenním emisím</glossary> skleníkových plynů. Ve většině kategorií jde o emise CO<sub>2</sub>. F-plyny (HFC, PFC, SF<sub>6</sub>, NF<sub>3</sub>) jsou uvedeny samostatně a emisí N<sub>2</sub>O vzniká v průmyslu jen velmi málo – v grafu jsou emise těchto skleníkových plynů vyjádřeny v jednotkách <glossary id="co2eq">CO<sub>2</sub>eq</glossary>.
 
-Roční objem průmyslových emisí Evropské unie je 881 mil. tun CO<sub>2</sub>eq (údaj z roku 2021), což je 24 % z celkových emisí skleníkových plynů v EU. To je v přepočtu 1,97 tun CO<sub>2</sub>eq na obyvatele. Graf zobrazuje emise EU-27, tedy zemí, které byly k roku 2021 členy Unie. Zobrazení dat pro celou EU poskytuje užitečný kontext pro úvahy nad emisemi z průmyslu v ČR.
+Roční objem průmyslových emisí Evropské unie je 947 mil. tun CO<sub>2</sub>eq (údaj z roku 2021), což je 27 % z celkových emisí skleníkových plynů v EU. To je v přepočtu 2,12 tun CO<sub>2</sub>eq na obyvatele. Graf zobrazuje emise EU-27, tedy zemí, které byly k roku 2021 členy Unie. Zobrazení dat pro celou EU poskytuje užitečný kontext pro úvahy nad emisemi z průmyslu v ČR.
 
 U každého průmyslového sektoru je vidět jeho celkový podíl na emisích skleníkových plynů z průmyslu v EU – ten je vyjádřen v procentech i v milionech tun (megatunách).
 
@@ -32,25 +30,25 @@ U každého průmyslového sektoru je vidět jeho celkový podíl na emisích sk
     slug="emise-cr-prumysl"
 %}
 
-* **Minerály a cement** – emisně nejnáročnější sektor (21,4 % celkových emisí z průmyslu). Nejvíce připadá na výrobu cementu (13,7 % z celkových průmyslových emisí EU), následuje výroba vápna, skla a dalších produktů.
+* **Těžba a zpracování fosilních paliv** – 20 % celkových emisí z průmyslu EU. Největší část tvoří emise při zpracování paliv (např. při výrobě koksu) a při rafinaci ropy. Další podstatná část jsou úniky metanu při těžbě uhlí a při transportu zemního plynu.
 
-* **Ocel a další kovy** – druhý nejvíce emisně náročný sektor – 18,6 % celkových průmyslových emisí, přičemž naprostá většina z toho připadá na výrobu železa a oceli (16,7 %). Při výrobě hliníku se spotřebovává velké množství elektřiny, jde však o nepřímé emise, které nejsou v grafu zahrnuty (více o nepřímých emisích níže).
+* **Minerály a cement** – podobně náročný sektor (19,9 % celkových emisí z průmyslu). Nejvíce připadá na výrobu cementu (12,7 % z celkových průmyslových emisí EU), následuje výroba vápna, skla a dalších produktů.
 
-* **Chemikálie a hnojiva** – 14,1 % z celkových emisí z průmyslu. Největší podíl má produkce amoniaku (na výrobu hnojiv). Další významnou kategorií jsou petrochemikálie, které se používají například při výrobě plastů.
+* **Ocel a další kovy** – třetí nejvíce emisně náročný sektor – 17,3 % celkových průmyslových emisí, přičemž naprostá většina z toho připadá na výrobu železa a oceli (15,5 %). Při výrobě hliníku se spotřebovává velké množství elektřiny, jde však o nepřímé emise, které nejsou v grafu zahrnuty (více o nepřímých emisích níže).
 
-* **F-plyny** – 8 % z celkových průmyslových emisí (tedy cca 2 % celkových emisí EU). Jde o významnou kategorii, která zahrnuje velmi silné skleníkové plyny, jež mají na změny klimatu vliv i v relativně malém množství. Například plyn SF<sub>6</sub> má 23 500krát větší potenciál globálního oteplování než CO<sub>2</sub>.[^gwp] F-plyny se využívají jako technické plyny, například v ledničkách a klimatizacích. Hledají se za ně náhrady, ty ale bývají méně efektivní.
+* **Chemikálie a hnojiva** – 13,1 % z celkových emisí z průmyslu. Největší podíl má produkce amoniaku (na výrobu hnojiv). Další významnou kategorií jsou petrochemikálie, které se používají například při výrobě plastů.
 
-* **Potraviny a alkohol** – 4,2 % z celkových průmyslových emisí EU (jde například o výrobu tepla potřebného k destilaci, sušení či pražení).
+* **F-plyny** – 7,5 % z celkových průmyslových emisí. F-plyny se využívají jako technické plyny, například v ledničkách a klimatizacích. V této kategorii emisí jde o úniky těchto plynů při používání produktů, ve kterých jsou zabudovány. F-plyny jsou velmi silné skleníkové plyny, jež mají na změny klimatu vliv i v relativně malém množství. Například plyn SF<sub>6</sub> má 23 500krát větší potenciál globálního oteplování než CO<sub>2</sub>.[^gwp] Hledají se za ně náhrady, ty ale bývají méně efektivní.
 
-* **Papírenský průmysl** a výroba obalů – 2,7 % celkových průmyslových emisí Unie (spalování, zejména během sušení papíru).
+* **Potraviny a alkohol** – 3,9 % z celkových průmyslových emisí EU (jde například o výrobu tepla potřebného k destilaci, sušení či pražení).
 
-* **Ostatní průmyslová odvětví** – v součtu 17 % celkových průmyslových emisí EU. V těchto sektorech často nejde o výrobu suroviny, ale spíše o montování výrobků. Spadá sem částečně výroba například v rámci automobilového průmyslu. Zároveň do této kategorie spadají i emise ze stavebnictví, kde se jedná například o pálení cihel.
+* **Papírenský průmysl** a výroba obalů – 2,5 % celkových průmyslových emisí Unie (spalování, zejména během sušení papíru).
 
-* **Rafinace ropy a jiných paliv** – 14 % celkových emisí z průmyslu EU. Surovou ropu je nutné pro další použití zpracovat, což je energeticky náročný proces, při kterém se zároveň během chemických reakcí uvolňuje značné množství CO<sub>2</sub>. Ropa se využívá na výrobu paliv pro dopravní prostředky, ale také v průmyslu, například při produkci plastů či hnojiv. V dopravě bude poptávka po ní postupně klesat, v průmyslu ale může do budoucna i růst.
+* **Ostatní průmyslová odvětví** – v součtu 15,8 % celkových průmyslových emisí EU. V těchto sektorech často nejde o výrobu suroviny, ale spíše o montování výrobků. Spadá sem částečně výroba například v rámci automobilového průmyslu. Zároveň do této kategorie spadají i emise ze stavebnictví, kde se jedná například o pálení cihel.
 
 ## Přímé a nepřímé emise v průmyslu
 
-Při počítání uhlíkové stopy je důležité rozlišovat tzv. přímé a nepřímé emise – v emisním účetnictví firem se označují kategoriemi Scope 1, 2 a 3. Přes 90 % průmyslových emisí v tomto přehledu spadá pod Scope 1, kategorie Scope 2 není zahrnuta. Emise spadající pod Scope 3 se týkají zejména F-plynů, u těch je však situace složitější, protože nejde pouze o výrobu, ale také o jejich používání a úniky.
+Při počítání uhlíkové stopy je důležité rozlišovat tzv. přímé a nepřímé emise – v emisním účetnictví firem se označují kategoriemi Scope 1, 2 a 3. Přes 90 % průmyslových emisí v tomto přehledu spadá pod Scope 1, kategorie Scope 2 není zahrnuta. Kategorie Scope 3 také není zahrnuta, s výjimkou emisí souvisejících s používáním specifických průmyslových materiálů (zejména tzv. F-plynů), u kterých tyto emise během jejich životního cyklu není možné měřit a tak se odhadují v momentu jejich výroby.
 
 {% capture scope %}
 
@@ -60,7 +58,7 @@ Tyto kategorie se používají ke klasifikaci emisí skleníkových plynů a jso
 
 **Scope 2** označuje **nepřímé emise z nákupu elektřiny či tepla**. Například většina emisí CO<sub>2</sub> spojená s produkcí hliníku jsou emise vznikající při výrobě elektřiny, která je nutná pro proces elektrolýzy. Jestliže si daný podnik nevyrábí elektřinu sám a nakupuje ji ze sítě, počítají se tyto emise do scope 2.
 
-**Scope 3** označuje **nepřímé emise, které vznikají v rámci celého hodnotového řetězce**. Například pro výrobu oceli je nutné nejprve těžit železnou rudu (už při této těžbě vznikají emise skleníkových plynů), poté ji dopravit do ocelárny (to zase vyžaduje přepravu dopravními prostředky). Tyto emise uvolněné ještě před samotnou výrobou oceli se označují jako *upstream* emise. Emise vznikající po výrobě daného produktu klasifikujeme jako *downstream* emise – u oceli by například šlo o dopravu vyrobeného produktu k zákazníkům. V případě oceli [podle Deloitte](https://www2.deloitte.com/nl/nl/pages/sustainability/articles/decarbonizing-the-steel-value-chain.html) 95 % emisí skleníkových plynů pochází přímo z výroby zatímco těžba se na emisích ocelářského průmyslu podílí 4 % a doprava pouze 1 %. U některých produktů je ale emisně náročné i jejich využívání. V této infografice to platí například pro F-plyny. Platí to například i pro auta se spalovacím motorem. Většina skleníkových plynů vzniká během jejich používání a emise z výroby tvoří pouze menšinu.
+**Scope 3** označuje **nepřímé emise, které vznikají v rámci celého hodnotového řetězce**. Například pro výrobu oceli je nutné nejprve těžit železnou rudu (už při této těžbě vznikají emise skleníkových plynů), poté ji dopravit do ocelárny (to zase vyžaduje přepravu dopravními prostředky). Tyto emise uvolněné ještě před samotnou výrobou oceli se označují jako *upstream* emise. Emise vznikající po výrobě daného produktu klasifikujeme jako *downstream* emise – u oceli by například šlo o dopravu vyrobeného produktu k zákazníkům. V případě oceli [podle Deloitte](https://www2.deloitte.com/nl/nl/pages/sustainability/articles/decarbonizing-the-steel-value-chain.html) 95 % emisí skleníkových plynů pochází přímo z výroby zatímco těžba se na emisích ocelářského průmyslu podílí 4 % a doprava pouze 1 %. U některých produktů je ale emisně náročné i jejich využívání. V této infografice to platí například pro F-plyny, které jsou extrémně silné skleníkové plyny a při používání v chladících systémech dochází k jejich únikům. Platí to například i pro auta se spalovacím motorem. Většina skleníkových plynů u nich vzniká během používání a emise z výroby tvoří pouze menšinu.
 
 {% endcapture %}
 
@@ -78,4 +76,4 @@ Emisní inventura poskytovaná Eurostatem využívá formát a strukturu dat CRF
 
 ## Zdroje
 
-[^gwp]: [Environmental Protection Agency: Sulfur Hexafluoride SF<sub>6</sub> Basics](https://www.epa.gov/eps-partnership/sulfur-hexafluoride-sf6-basics)
\ No newline at end of file
+[^gwp]: [Environmental Protection Agency: Sulfur Hexafluoride SF<sub>6</sub> Basics](https://www.epa.gov/eps-partnership/sulfur-hexafluoride-sf6-basics)
diff --git a/collections/_infographics/emise/emise-eu-prumysl.pdf b/collections/_infographics/emise/emise-eu-prumysl.pdf
index 2633a290f..71af9ceeb 100644
Binary files a/collections/_infographics/emise/emise-eu-prumysl.pdf and b/collections/_infographics/emise/emise-eu-prumysl.pdf differ
diff --git a/collections/_infographics/emise/emise-eu-vyvoj.md b/collections/_infographics/emise/emise-eu-vyvoj.md
index a4446faad..95335dd56 100644
--- a/collections/_infographics/emise/emise-eu-vyvoj.md
+++ b/collections/_infographics/emise/emise-eu-vyvoj.md
@@ -1,25 +1,25 @@
 ---
 layout:        infographic
-title:         "Emise skleníkových plynů v EU v letech 1990–2019"
+title:         "Emise skleníkových plynů v EU v letech 1990–2021"
 slug:          "emise-eu-vyvoj"
 redirect_from: "/emise-eu-vyvoj"
 published:     2022-01-24
 weight:        76
 tags-scopes:   [ eu ]
 tags-topics:   [ emise, energetika ]
-caption:       "Vývoj emisí skleníkových plynů (v tunách CO<sub>2</sub> ekvivalentu) v Evropské unii v jednotlivých sektorech lidské činnosti během let a jejich relativní změny. Od roku 1990, kdy dosahovaly 5 miliard tun CO<sub>2</sub>eq, klesly celkové emise EU o jednu čtvrtinu na 3,7 miliardy tun CO<sub>2</sub>eq v roce 2019."
-data-our:   "https://docs.google.com/spreadsheets/d/1SUaWGbKA3TVcXd-ZXH0zNXVZGikcX8iTPJTzGihubHQ/edit?usp=sharing"
-data-orig:  [
-    ["Eurostat", "https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-datasets/-/ENV_AIR_GGE"]
-]
+caption:       "Vývoj emisí skleníkových plynů (v tunách CO<sub>2</sub> ekvivalentu) v Evropské unii v jednotlivých sektorech lidské činnosti během let a jejich relativní změny. Od roku 1990, kdy dosahovaly 4,9 miliard tun CO<sub>2</sub>eq, klesly celkové emise EU o jednu čtvrtinu na 3,5 miliardy tun CO<sub>2</sub>eq v roce 2021."
+data-orig:
+  - [ "Náš Jupyter notebook", "https://github.com/faktaoklimatu/data-analysis/blob/master/notebooks/emissions-over-time-eu.ipynb" ]
+  - [ "Eurostat", "https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-datasets/-/ENV_AIR_GGE" ]
 ---
 
 ## Jak číst tento graf
 
-* Všechny hodnoty emisí uvádíme v jednotkách <glossary id="co2eq">CO<sub>2</sub>eq</glossary>.
-* V infografice jsou zobrazeny <glossary id="antropogennisklenikoveplyny">antropogenní emise</glossary> CO<sub>2</sub> a emise N<sub>2</sub>O, CH<sub>4</sub>, HFC, PFC, SF<sub>6</sub> a NF<sub>3</sub> vyjádřené v jednotkách ekvivalentu CO<sub>2</sub> (CO<sub>2</sub>eq). Tato jednotka zohledňuje dlouhodobý efekt skleníkových plynů v atmosféře a převádí je na množství CO<sub>2</sub>, které by mělo stejný ohřívací efekt. Více viz článek [Global warming potential](https://en.wikipedia.org/wiki/Global_warming_potential).
-* V levé části grafu jsou vyobrazeny absolutní emise Evropské unie (jde o emise EU-27, tj. zemí, které byly k roku 2021 členy EU) v jednotkách CO<sub>2</sub>eq v průběhu posledních tří dekád. Jednotlivé oblasti lidské činnosti jsou barevně odlišeny. V pravé části je pak pro každou z těchto oblastí naznačena relativní změna v objemu emisí oproti roku 1990.
-* V roce 1990 činil objem emisí na území dnešní Evropské unie 5 miliard tun CO<sub>2</sub>eq. V roce 2019 to bylo 3,7 miliardy tun. To znamená, že během bezmála třiceti let klesly emise EU o 24 %. Celkové emise EU významněji klesají od roku 2007, tedy po globální finanční krizi, a to ve všech sektorech s výjimkou dopravy.
+Všechny hodnoty v grafu jsou <glossary id="antropogennisklenikoveplyny">antropogenní emise</glossary> skleníkových plynů CO<sub>2</sub>, N<sub>2</sub>O, CH<sub>4</sub>, HFC, PFC, SF<sub>6</sub>, NF<sub>3</sub> vyjádřené jako <glossary id="co2eq">CO<sub>2</sub>eq</glossary>. Jednotka CO<sub>2</sub> ekvivalent zohledňuje dlouhodobý efekt skleníkových plynů v atmosféře a převádí je na množství CO<sub>2</sub>, které by mělo stejný efekt. Více viz článek [Global warming potential](https://en.wikipedia.org/wiki/Global_warming_potential).
+
+V levé části grafu jsou vyobrazeny absolutní emise Evropské unie (jde o emise EU-27, tj. zemí, které byly k roku 2021 členy EU) v jednotkách CO<sub>2</sub>eq od roku 1990 až do roku 2021. Jednotlivé oblasti lidské činnosti jsou barevně odlišeny. V pravé části je pak pro každou z těchto oblastí naznačena relativní změna v objemu emisí oproti roku 1990.
+
+V roce 1990 činil objem emisí na území dnešní Evropské unie 4,9 miliard tun CO<sub>2</sub>eq. V roce 2021 to bylo 3,5 miliardy tun. To znamená, že během tohoto období klesly emise EU o 28 %. Celkové emise EU významněji klesají od roku 2007, tedy po globální finanční krizi, a to ve všech sektorech s výjimkou dopravy.
 
 {% include preview-box.html
     title="Jak si ve vývoji emisí stojí Česko?"
@@ -29,22 +29,15 @@ data-orig:  [
 
 ## Co vidíme v jednotlivých sektorech
 
-* __Energetika:__ Objem emisí z energetického sektoru klesl oproti roku 1990 o 39 % na 972 milionů tun CO<sub>2</sub>eq ročně. Emise z energetiky začaly výrazněji klesat po roce 2007. V posledních letech pozorujeme jejich rychlejší pokles, který lze vzhledem k závazku EU dosáhnout do roku 2050 <glossary id="co2eq">klimatické neutrality</glossary> očekávat i v budoucnu.  
-Emise v energetice pochází především z výroby elektřiny a tepla, tudíž je možné je snižovat energetickými úsporami a rozvojem obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie. Dále pak pochází z úniků při těžbě paliv, výroby a úpravy paliv a zpracování ropy.
-* __Doprava:__ Emise z dopravy vzrostly oproti roku 1990 o 33 % na 968 mil. tun CO<sub>2</sub>eq ročně. V detailním grafu napravo je po roce 2007 patrný dočasný pokles emisí v důsledku globální finanční krize a následné ekonomické recese. Od roku 2013 lze opět sledovat růst emisí. Emise skleníkových plynů v dopravě vznikají primárně spalováním fosilních paliv v motorech silničních dopravních prostředků. (V roce 2019 to bylo 81 % všech emisí z dopravního sektoru, 15 % tvořila letecká doprava.)  
-Snížit emise z dopravy je možné přechodem na alternativní druhy pohonu (např. na biometan, CNG, vodík nebo na elektřinu při souběžné transformaci energetiky), zvýšením podílu hromadné (vlakové a autobusové) dopravy a snížením počtu vozidel na silnicích. Objem silniční dopravy lze snížit zvýšením obsazeností vozidel (spolujízdou) či obecně snížením nutnosti dopravy (např. prací na dálku).
-* __Průmyslové procesy:__ Emise z průmyslových procesů klesly od roku 1990 o 26 % na 343 mil. tun CO<sub>2</sub>eq ročně. Jedná se o emise z procesů, při kterých dochází k uvolňování skleníkových plynů do atmosféry jinak než spalováním fosilních paliv – při výrobě chemikálií, cementu, železa a oceli apod.  
-Například emise z výroby cementu klesly od devadesátých let o téměř o čtvrtinu. K poklesu dochází i v chemickém odvětví, kdy klesly mj. emise z výroby amoniaku 34 % či emise z výroby kyseliny dusičné o 89 % (ještě v roce 1990 dosahovaly hodnoty 46 Mt CO<sub>2</sub>eq). Naopak mírný nárůst pozorujeme u emisí z petrochemie. K poklesu dochází i u produkce železa a oceli (o 35 %) nebo produkce hliníku (o 85 %). Od devadesátých let výrazně vzrostly emise z užívání chladicích látek, jež nahrazují dříve používané látky poškozující ozonovou vrstvu, které jsou dnes regulované Montrealským protokolem. Tyto emise vzrostly z nuly na 88,4 Mt CO<sub>2</sub>eq v roce 2014. Od té doby dochází k jejich poklesu, přičemž v roce 2019 dosahovaly hodnoty 80,3 Mt CO<sub>2</sub>eq.
-* __Spalování v domácnostech, institucích a zemědělství:__ Emise klesly oproti roku 1990 o 27 % na 519 mil. tun CO<sub>2</sub>eq ročně. Jedná se o emise z topení a ohřevu vody (pokud energie není dodávána z teplárny), vaření apod. Také sem patří spalování pohonných hmot v zemědělství a lesnictví.
-* __Spalování v průmyslu a stavebnictví:__ Emise klesly o 41 % na 429 mil. tun CO<sub>2</sub>eq v roce 2019. Emise pocházejí ze spalování fosilních paliv pro potřeby průmyslu, typicky když je při výrobě potřeba něco zahřívat (při tavení, sušení, destilaci atd.).  
-Například emise ze spalování v těžkém průmyslu (výroba železa a oceli) klesly do roku 2019 na polovinu.
-* __Zemědělství:__ Emise ze zemědělského sektoru klesly od roku 1990 o 21 % na 382 mil. tun CO<sub>2</sub>eq ročně. Emise pocházejí především z chovu hospodářských zvířat a z obdělávání půdy a s tím spojenými emisemi N<sub>2</sub>O.  
-K omezení emisí metanu ze zemědělství by vedlo snížení počtu chovaného dobytka (a s tím související snížení spotřeby hovězího masa a mléčných výrobků), změna nakládání se statkovými hnojivy (například jejich stabilizací v bioplynových stanicích) a méně intenzivní hnojení průmyslovými hnojivy. Omezení chovu dobytka však může mít i negativní dopad na kvalitu půdy, dostupnost přírodního hnojiva atd.  
-* __Odpadové hospodářství:__ Emise z odpadového hospodářství klesají od poloviny 90. let. Do roku 2019 klesly o 34 % na 114 mil. tun CO<sub>2</sub>eq ročně. Produkují je především skládky odpadu, ze kterých do atmosféry uniká metan. Ten vzniká rozkladem biologicky rozložitelného materiálu (papíru, kartonu, textilií a bioodpadu) v tělese skládky.
-* __Jiné:__ Jedná se o emise, které nejsou zahrnuté v předchozích kategoriích. Emise setrvale klesají – od roku 1990 klesly o 70 % na 8 mil. tun CO<sub>2</sub>eq v roce 2019.
+* __Výroba elektřiny a tepla:__ Objem emisí z výroby elektřiny a tepla klesl oproti roku 1990 o 42 % na 717,0 milionů tun CO<sub>2</sub>eq ročně. Tyto emise začaly výrazněji klesat po roce 2007. V posledních letech pozorujeme jejich rychlejší pokles, který lze vzhledem k závazku EU dosáhnout do roku 2050 <glossary id="co2eq">klimatické neutrality</glossary> očekávat i v budoucnu. Emise skleníkových plynů původem z energetiky je možné snížit energetickými úsporami a rozvojem obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie.
+* __Doprava:__ Emise z dopravy vzrostly oproti roku 1990 o 18 % na 847,2 mil. tun CO<sub>2</sub>eq ročně. V detailním grafu napravo je po roce 2007 patrný dočasný pokles emisí v důsledku globální finanční krize a následné ekonomické recese. Od roku 2013 lze opět sledovat růst emisí. Emise skleníkových plynů v dopravě vznikají primárně spalováním fosilních paliv v motorech silničních dopravních prostředků – v roce 2021 to bylo 88 % všech emisí z dopravního sektoru, 9 % tvořila letecká doprava. Snížit emise z dopravy je možné přechodem na alternativní druhy pohonu (např. na biometan, CNG, vodík nebo na elektřinu), zvýšením podílu hromadné dopravy a snížením počtu vozidel na silnicích. Objem silniční dopravy lze snížit vyšší obsazeností vozidel (např. spolujízdou) či obecně snížením nutnosti dopravy (např. prací na dálku).
+* __Průmysl:__ Emise z průmyslu klesly od roku 1990 o 39 % na 946,8 mil. tun CO<sub>2</sub>eq ročně. V této kategorii jsou zahrnuty tři druhy emisí. Za prvé jde o emise ze spalování fosilních paliv v průmyslu (např. koksu ve vysokých pecích nebo zemního plynu v cementárně). Za druhé jde o procesní emise, které vznikají chemickou reakcí při výrobním procesu – například při redukci uhlíku z železné rudy nebo při kalcinaci vápence při výrobě cementu. Za třetí jde o úniky skleníkových plynů související s průmyslem – například úniky F-plynů při jejich používání v chladících průmyslových produktech nebo úniky metanu při těžbě uhlí či v plynárenské infrastruktuře. Postupným útlumem těžkého průmyslu došlo k výraznému snížení emisí ze spalování fosilních paliv. Konkrétně emise ze spalování při výrobě železa a oceli klesly do roku 2021 o 48 %. Emise z (nespalovacích) průmyslových procesů přitom do roku 2021 klesly jen o 29 %. V každé oblasti průmyslových procesů je tento pokles odlišný. Například emise z výroby cementu klesly od roku 1990 o 24 %. K poklesu dochází i v chemickém odvětví, kdy klesly mj. emise z výroby amoniaku o 37 % či emise z výroby kyseliny dusičné o 94 %. Naopak mírný nárůst pozorujeme u emisí z petrochemie. K poklesu dochází i u produkce železa a oceli (o 35 %) nebo produkce hliníku (o 85 %). Od devadesátých let výrazně vzrostly emise z F-plynů, jež nahrazují dříve používané látky poškozující ozonovou vrstvu, které jsou dnes regulované Montrealským protokolem. Tyto emise vzrostly z nuly na 88,4 Mt CO<sub>2</sub>eq v roce 2014. Od té doby dochází k jejich poklesu, přičemž v roce 2021 dosahovaly hodnoty 70,8 Mt CO<sub>2</sub>eq.
+* __Budovy:__ Emise klesly oproti roku 1990 o 27 % na 454,6 mil. tun CO<sub>2</sub>eq ročně. Jde o topení a ohřev vody v domácnostech, kancelářích a institucích (pokud energie není dodávána z teplárny) a také o vaření plynem. Průmyslové budovy jsou zahrnuty v kategorii Průmysl.
+* __Zemědělství:__ Emise ze zemědělského sektoru klesly od roku 1990 o 21 % na 456,3 mil. tun CO<sub>2</sub>eq ročně. Emise pocházejí především z chovu hospodářských zvířat a z obdělávání půdy a s tím spojenými emisemi N<sub>2</sub>O. K omezení emisí metanu ze zemědělství by vedlo snížení počtu chovaného dobytka (a s tím související snížení spotřeby hovězího masa a mléčných výrobků), změna nakládání se statkovými hnojivy (například jejich stabilizací v bioplynových stanicích) a méně intenzivní hnojení průmyslovými hnojivy. Omezení chovu dobytka však může mít i negativní dopad na kvalitu půdy, dostupnost přírodního hnojiva atd.
+* __Odpadové hospodářství:__ Emise z odpadového hospodářství klesají od poloviny 90. let. Do roku 2021 klesly o 41 % na 109,3 mil. tun CO<sub>2</sub>eq ročně. Emise z odpadového hospodářství produkují především skládky odpadu, ze kterých do atmosféry uniká metan. Ten vzniká rozkladem biologicky rozložitelného materiálu (papíru, kartonu, textilií a bioodpadu) v tělese skládky.
 
 ## Poznámky k datům o emisích
 
-* Emisní inventura poskytovaná Eurostatem využívá formát a strukturu dat CRF (common reporting format), veškerá metodika k výpočtům a reportingu je na stránkách národního programu inventarizace emisí ([NGGIP - national greenhouse gas inventory programme](https://www.ipcc-nggip.iges.or.jp/)) a je závazná pro všechny státy [UNFCCC](https://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1mcov%C3%A1_%C3%BAmluva_OSN_o_zm%C4%9Bn%C4%9B_klimatu).
-* Data o emisích poskytují Eurostatu jednotlivé země EU – tedy data za Českou republiku reportovala přímo Česká republika, konkrétně skrze Evropskou agenturu pro životní prostředí.
-* Údaje odpovídají emisím vyprodukovaným v dané zemi, avšak vzhledem k vývozu a dovozu zboží nemusejí odpovídat emisím vzniklých ze spotřeby v dané zemi. ČR například do dalších zemí EU vyváží elektřinu, ocel, automobily apod. a dováží zboží z jiných zemí EU nebo z Číny. Zahrnutí letecké dopravy je podobně problematické – zobrazený příspěvek letecké dopravy odpovídá emisím vyprodukovaným lety z letišť v EU. Je tedy pravděpodobně podhodnocený a neodpovídá zcela množství emisí, které Evropané způsobí (typicky např. let člověka z Vídně do Limy s přestupem v Atlantě se započítá do zobrazených emisí jen jako Vídeň–Atlanta, zatímco emise z letu Atlanta–Lima se započtou USA). Není také započítáno, že emise vypuštěné vysoko v atmosféře mají přibližně dvojnásobný efekt.
+Emisní inventura poskytovaná Eurostatem využívá formát a strukturu dat CRF (_Common Reporting Format_). Veškerá metodika k výpočtům a reportingu je na stránkách národního programu inventarizace emisí ([NGGIP – national greenhouse gas inventory programme](https://www.ipcc-nggip.iges.or.jp/)) a je závazná pro všechny státy [UNFCCC](https://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1mcov%C3%A1_%C3%BAmluva_OSN_o_zm%C4%9Bn%C4%9B_klimatu). Data o emisích poskytují Eurostatu jednotlivé země EU – data za Českou republiku sestavuje ČHMÚ, podílí se na tom ovšem více českých institucí.
+
+**Údaje odpovídají emisím vyprodukovaným v Evropské unii**, avšak vzhledem k vývozu a dovozu zboží nemusejí odpovídat emisím vzniklých ze spotřeby. Země EU např. do třetích zemí mimo EU vyváží ocel, automobily apod. a dováží zboží z jiných třetích zemí, např. z Číny. **Zahrnutí letecké dopravy je podobně problematické** - zobrazený příspěvek letecké dopravy odpovídá emisím vyprodukovaným lety z letišť v EU. Tento údaj tedy pravděpodobně zcela neodpovídá množství emisí, které Evropané způsobí (typicky např. let člověka z Vídně do Limy s přestupem v Atlantě se započítá do zobrazených emisí jen jako Vídeň–Atlanta, zatímco emise z letu Atlanta–Lima se započtou USA). Není také započítáno, že emise vypuštěné vysoko v atmosféře mají přibližně dvojnásobný efekt.
diff --git a/collections/_infographics/emise/emise-eu-vyvoj.pdf b/collections/_infographics/emise/emise-eu-vyvoj.pdf
index f1f43fc6c..847dc4b8b 100644
Binary files a/collections/_infographics/emise/emise-eu-vyvoj.pdf and b/collections/_infographics/emise/emise-eu-vyvoj.pdf differ
diff --git a/collections/_infographics/emise/emise-eu.md b/collections/_infographics/emise/emise-eu.md
index 930527c27..382462705 100644
--- a/collections/_infographics/emise/emise-eu.md
+++ b/collections/_infographics/emise/emise-eu.md
@@ -8,7 +8,8 @@ weight:     95
 tags-scopes: [ eu ]
 tags-topics: [ emise ]
 caption:    "Poměrové srovnání ročních emisí 28 členských států EU a přepočet na obyvatele."
-dataset:    "emise-eu"
+data-our:    "https://docs.google.com/spreadsheets/d/1KNL5d1CwLsLc8INquN7z5ABdr52APEsDjEsUcYGh_Mk/edit?usp=sharing"
+data-orig:  [ [ "Eurostat", "https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/product/view/ENV_AIR_GGE" ] ]
 ---
 
 ## Jak číst tento graf?
@@ -28,7 +29,7 @@ dataset:    "emise-eu"
 * Lucembursko, které je v přepočtu na obyvatele na prvním místě, má [dle platformy Votum Klima](https://today.rtl.lu/news/luxembourg/a/1184731.html) tak vysoké emise kvůli nafto-benzínovému turismu (5× vyšší než průměr EU)
 * Estonsko, na druhém místě, má velmi vysoký podíl špinavé energetiky (4,5× vyšší než průměr EU)
 * Irsko, na třetím místě, má velmi vysoký podíl zemědělské produkce (skoro 5× vyšší než průměr EU)
-* Česká republika, na čtvrtém místě, má velmi vysoký podíl špinavé energetiky (2× vyšší než průměr EU, zejména vlivem hnědouhelných elektráren) - viz naše  [související infografika](/infografiky/emise-cr-detail).
+* Česká republika, na čtvrtém místě, má velmi vysoký podíl špinavé energetiky (2× vyšší než průměr EU, zejména vlivem hnědouhelných elektráren) - viz naše  [související infografika](/infografiky/emise-cr).
 * Všechny zmíněné údaje najdete v našem podrobném datasetu v sekci "Emise na obyvatele podle základních kategorií".
 
 ## Poznámky k datům o emisích
diff --git a/collections/_infographics/emise/emise-sr.md b/collections/_infographics/emise/emise-sr.md
index 889b63662..0aed7cbbd 100644
--- a/collections/_infographics/emise/emise-sr.md
+++ b/collections/_infographics/emise/emise-sr.md
@@ -7,29 +7,31 @@ published:  2020-10-14
 weight:     97
 tags-scopes: [ eu ]
 tags-topics: [ emise ]
-caption:    "Rozložení celkových emisí skleníkových plynů (v tunách CO<sub>2</sub> ekvivalentu) na Slovensku za rok 2018 v jednotlivých sektorech lidské činnosti. Roční objem emisí Slovenska je 43,53 mil. tun. V přepočtu na obyvatele to je 8 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele."
+caption:    "Rozložení celkových emisí skleníkových plynů (v tunách CO<sub>2</sub> ekvivalentu) na Slovensku za rok 2021 v jednotlivých sektorech lidské činnosti. Roční objem emisí Slovenska je 41,34 mil. tun. V přepočtu na obyvatele to je 7,57 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele."
 data-our:   "https://docs.google.com/spreadsheets/d/1FIuOP9Q58_0LEEuuhggXpuAnvRcs13e8H1buZKWJB3Y/edit?usp=sharing"
-data-orig:  [
-    ["Eurostat", "https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=env_air_gge&lang=en"],
-    ["European Commission", "https://climate.ec.europa.eu/document/download/9e3ed91e-5820-47d1-8b6f-f99b9a67172e_en?filename=verified_emissions_2018_en.xlsx" ]
-]
+data-orig:
+  - [ "Eurostat", "https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-datasets/-/ENV_AIR_GGE" ]
+  - [ "European Commission", "https://climate.ec.europa.eu/document/download/9e3ed91e-5820-47d1-8b6f-f99b9a67172e_en?filename=verified_emissions_2018_en.xlsx" ]
+autogenerated: "WARNING! This text got autogenerated in faktaoklimatu/data-analysis on 2023-10-03. Do not change here, fix it in the source notebook."
 ---
 
 ## Jak číst tento graf a co znamenají jednotlivé sektory?
 
-* Všechny hodnoty emisí uvádíme v jednotkách <glossary id="co2eq">CO<sub>2</sub>eq</glossary>.
-* Roční objem emisí Slovenska je 43,53 mil. tun CO<sub>2</sub>eq (údaj z roku 2018). __V přepočtu na obyvatele to je 8 t CO<sub>2</sub>eq/obyvatele.__
-* V grafu jsou zobrazeny <glossary id="antropogennisklenikoveplyny">antropogenní emise</glossary> CO<sub>2</sub> a N<sub>2</sub>O, CH<sub>4</sub>, HFC, PFC, SF<sub>6</sub>, NF<sub>3</sub> vyjádřené jako <glossary id="co2eq">CO<sub>2</sub>eq</glossary>. Jednotka CO<sub>2</sub> ekvivalent zohledňuje dlouhodobý efekt skleníkových plynů v atmosféře a převádí je na množství CO<sub>2</sub>, které by mělo stejný efekt. Více viz článek [Global warming potential](https://en.wikipedia.org/wiki/Global_warming_potential).
-* __Průmyslové procesy:__ 9,61 mil. tun CO<sub>2</sub> (22,1 % celkových emisí, 1&thinsp;770 kg CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Emise z průmyslových procesů, při kterých dochází k uvolňování skleníkových plynů do atmosféry jinak než spalováním fosilních paliv – výroba železa a oceli, výroba cementu apod. Konkrétní roční údaje jednotlivých položek: výroba oceli a jiných kovů 4,75 Mt (10,9 %); výroba cementu a jiných minerálů 2,28 Mt (5,24 %); chemický průmysl 1,7 Mt (3,9 %); plyny pro chlazení a klimatizaci 0,7 Mt (1,6 %).
-* __Doprava:__ 7,92 mil. tun CO<sub>2</sub> (18,2 % celkových emisí, 1&thinsp;460 kg CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Osobní automobilová doprava vyprodukuje 4,03 mil. tun CO<sub>2</sub> (9,3 %) ročně, zatímco nákladní a autobusová doprava je zodpovědná za 3,29 mil. tun CO<sub>2</sub> (7,6 %). Vlaková doprava je v grafu započtena, ale je příliš malá na to, aby se zobrazila (93 tisíc tun CO<sub>2</sub>eq, což je 0,2 % celkových ročních emisí). Emise z letecké dopravy jsou 189 tisíc tun tun CO<sub>2</sub> (0,4 %, 35 kg na obyvatele ročně) a odpovídá emisím vyprodukovaným lety z letišť na Slovensku. Je to tedy pravděpodobně podhodnocený údaj (mnoho Slováků létá z Vídně) a neodpovídá zcela množství emisí, které Slováci způsobí (typicky např. let z Bratislavy do New Yorku s přestupem v Dublinu se započítá do zobrazených emisí jen jako Bratislava–Dublin, zatímco emise z letu Dublin–New York se započtou Irsku). Není také započítáno, že emise vypuštěné vysoko v atmosféře mají přibližně dvojnásobný efekt. Snížit emise z dopravy je možné přechodem na nízkouhlíková paliva (např. na elektřinu, biometan nebo vodík), zvýšením podílu vlakové a autobusové dopravy a snížením nutnosti přepravy (což může znamenat třeba bydlet blíže práci).
-* __Spalování v průmyslu:__ 7,63 mil. tun CO<sub>2</sub> (17,5 % celkových emisí, tedy 1&thinsp;400 kg CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Emise, které pochází ze spalování fosilních paliv pro potřeby průmyslu, typicky když je při výrobě potřeba něco zahřívat (destilace, sušení, tavení apod.). Největší část tvoří výroba železa a oceli a to 3,53 mil. tun CO<sub>2</sub> (8,1 %).
-* __Energetika:__ 7,43 milionů tun CO<sub>2</sub> (17,1 % celkových emisí, 1&thinsp;370 kg CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Emise v energetice pochází především z výroby a úpravy paliv (2,67 milionů tun, resp. 6,1 % celkových ročních emisí) a tepláren (2,4 mil. tun, či 5,5 % celkových emisí ročně) a dále z tepelných elektráren (2,37 milionů tun, resp. 5,4 % celkových ročních emisí). Emise skleníkových plynů původem z energetiky je možné snížit energetickými úsporami a rozvojem obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie.
-* __Spalování v domácnostech, institucích a zemědělství:__ 4,83 mil. tun CO<sub>2</sub> (11,1 % celkových emisí, tedy 890 kg CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Jde o topení a ohřev vody (pokud energie není dodávána z teplárny), vaření apod. Také sem patří spalování pohonných hmot v zemědělství a lesnictví.
-* __Zemědělství:__ 2,75 mil. tun CO<sub>2</sub>eq (6,3 % celkových emisí, 500 kg CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Emise v zemědělství pochází především z chovu hospodářských zvířat (1,27 mil. tun) v podobě emisí metanu a také z obdělávání půdy a s tím spojenými emisemi N<sub>2</sub>O (1,39 mil. tun CO<sub>2</sub>eq). K omezení emisí metanu ze zemědělství by vedlo snížení počtu chovaného dobytka (a s tím související snížení spotřeby hovězího masa a mléčných výrobků), správné nakládání se statkovými hnojivy (například jejich stabilizací v bioplynových stanicích) a méně intenzivní hnojení průmyslovými hnojivy.
-* __Odpadové hospodářství:__ 1,68 mil. tun CO<sub>2</sub>eq ročně (3,9 % celkových emisí, 310 kg CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Emise z odpadového hospodářství produkují především skládky odpadu, ze kterých do atmosféry uniká metan, který vzniká rozkladem biologicky rozložitelného materiálu v tělese skládky. Řešením je zákaz skládkování využitelných odpadů po vzoru většiny zemí EU a využití biologicky rozložitelných odpadů k produkci biometanu pro užití namísto zemního plynu například v dopravě.
+Všechny hodnoty v grafu jsou <glossary id="antropogennisklenikoveplyny">antropogenní emise</glossary> skleníkových plynů CO<sub>2</sub>, N<sub>2</sub>O, CH<sub>4</sub>, HFC, PFC, SF<sub>6</sub>, NF<sub>3</sub> vyjádřené jako <glossary id="co2eq">CO<sub>2</sub>eq</glossary>. Jednotka CO<sub>2</sub> ekvivalent zohledňuje dlouhodobý efekt skleníkových plynů v atmosféře a převádí je na množství CO<sub>2</sub>, které by mělo stejný efekt. Více viz článek [Global warming potential](https://en.wikipedia.org/wiki/Global_warming_potential).
+
+Roční objem emisí Slovenska je 41,34 mil. tun CO<sub>2</sub>eq (údaj z roku 2021). __V přepočtu na obyvatele to je 7,57 t CO<sub>2</sub>eq/obyvatele.__
+
+* __Průmysl:__ 19,75 mil. tun CO<sub>2</sub> (47,8 % celkových emisí, 3,62 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). V této kategorii jsou zahrnuty tři druhy emisí. Za prvé jde o emise ze spalování fosilních paliv v průmyslu (např. koksu ve vysokých pecích nebo zemního plynu v cementárně). Za druhé jde o procesní emise, které vznikají chemickou reakcí při výrobním procesu – například při redukci uhlíku z železné rudy nebo při kalcinaci vápence při výrobě cementu. Za třetí jde o úniky skleníkových plynů související s průmyslem – například úniky F-plynů při jejich používání v chladících průmyslových produktech nebo úniky metanu při těžbě uhlí či v plynárenské infrastruktuře.
+* __Doprava:__ 7,47 mil. tun CO<sub>2</sub> (18,1 % celkových emisí, 1,37 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Osobní automobilová doprava ročně vyprodukuje 4,39 mil. tun CO<sub>2</sub> (10,6 %), zatímco nákladní a autobusová doprava je zodpovědná za 2,90 mil. tun CO<sub>2</sub> (7,0 %). Neelektrifikovaná vlaková doprava ročně způsobí emise 0,09 mil. tun CO<sub>2</sub>eq (0,2 %), v grafu je započtena v rámci ostatní dopravy. Emise z letecké dopravy jsou 0,07 mil. tun tun CO<sub>2</sub> (0,2 %, 12,3 kg na obyvatele ročně) a odpovídají emisím vyprodukovaným lety z letišť na Slovensku. Je to tedy pravděpodobně podhodnocený údaj, více v poznámkách níže. Snížit emise z dopravy je možné přechodem na alternativní druhy pohonu (např. na biometan, CNG, vodík nebo na elektřinu), zvýšením podílu hromadné dopravy a snížením počtu vozidel na silnicích. Objem silniční dopravy lze snížit vyšší obsazeností vozidel (např. spolujízdou) či obecně snížením nutnosti dopravy (např. prací na dálku).
+* __Budovy:__ 4,94 mil. tun CO<sub>2</sub> (12,0 % celkových emisí, tedy 0,90 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Jde o topení a ohřev vody v domácnostech, kancelářích a institucích (pokud energie není dodávána z teplárny) a také o vaření plynem. Průmyslové budovy jsou zahrnuty v kategorii Průmysl.
+* __Výroba elektřiny a tepla:__ 4,38 milionů tun CO<sub>2</sub> (10,6 % celkových emisí, 0,80 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Tyto emise pochází především z tepláren (2,12 mil. tun, či 5,1 % celkových emisí ročně) a dále z tepelných elektráren (2,26 milionů tun, resp. 5,5 % celkových ročních emisí). Emise skleníkových plynů původem z energetiky je možné snížit energetickými úsporami a rozvojem obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie.
+* __Zemědělství:__ 2,81 mil. tun CO<sub>2</sub>eq (6,8 % celkových emisí, 0,51 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Emise v zemědělství pochází především z chovu hospodářských zvířat (1,27 mil. tun) v podobě emisí metanu a také z obdělávání půdy a s tím spojenými emisemi N<sub>2</sub>O (1,09 mil. tun). Také sem patří spalování pohonných hmot v zemědělství a lesnictví (0,38 mil. tun). K omezení emisí metanu ze zemědělství by vedlo snížení počtu chovaného dobytka (a s tím související snížení spotřeby hovězího masa a mléčných výrobků), změna nakládání se statkovými hnojivy (například jejich stabilizací v bioplynových stanicích) a méně intenzivní hnojení průmyslovými hnojivy. Omezení chovu dobytka však může mít i negativní dopad na kvalitu půdy, dostupnost přírodního hnojiva atd.
+* __Odpadové hospodářství:__ 1,88 mil. tun CO<sub>2</sub>eq ročně (4,6 % celkových emisí, 0,35 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Emise z odpadového hospodářství produkují především skládky odpadu, ze kterých do atmosféry uniká metan. Ten vzniká rozkladem biologicky rozložitelného materiálu (papíru, kartonu, textilií a bioodpadu) v tělese skládky.
+
+Pro snadnější možnost srovnávání emisí [napříč státy EU](/infografiky/emise-vybrane-staty) vynecháváme kategorii lesnictví a využití půdy (která bývá označována _LULUCF_ podle anglického _Land use, land use change, forestry_). Díky ukládání uhlíku v zeleni má totiž tato kategorie ve většině států EU záporné emise, což komplikuje vizualizaci. Sektor LULUCF se také často ze srovnávání [vynechává](https://climateactiontracker.org/methodology/indc-ratings-and-lulucf/), protože jednak obsahuje vysokou nejistotu v datech, neboť záporné hodnoty mohou zakrývat _strukturální_ emise z energetiky, průmyslu a zemědělství, a jednak je tento sektor náchylnější na výkyvy v čase.  Za rok 2021 byly podle odhadů emise v tomto sektoru _záporné_ ve výši −7,66 Mt CO<sub>2</sub>eq.
 
 ## Poznámky k datům o emisích
 
-* Emisní inventura poskytovaná Eurostatem využívá formát a strukturu dat CRF (*common reporting format*), veškerá metodika k výpočtům a reportingu je na stránkách národního programu inventarizace emisí ([NGGIP - national greenhouse gas inventory programme](https://www.ipcc-nggip.iges.or.jp/)) a je závazná pro všechny státy [UNFCCC](https://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1mcov%C3%A1_%C3%BAmluva_OSN_o_zm%C4%9Bn%C4%9B_klimatu).
-* Data o emisích poskytují Eurostatu jednotlivé země EU – tedy data za Slovensko reportovalo přímo Slovensko, konkrétně skrze Ministerstvo životného prostredia a Slovenský hydrometeorologický ústav, viz [web národního inventarizačního systému emisí](https://ghg-inventory.shmu.sk/main.php).
-* Údaje odpovídají emisím vyprodukovaným v dané zemi, avšak vzhledem k vývozu a dovozu zboží nemusejí odpovídat emisím vzniklých ze spotřeby v dané zemi. Slovensko například do dalších zemí EU vyváží automobily, ocel apod. a dováží zboží z jiných zemí EU nebo z Číny. Zahrnutí letecké dopravy je podobně problematické – zobrazený příspěvek letecké dopravy odpovídá emisím vyprodukovaným lety z letišť na Slovensku. Je tedy pravděpodobně podhodnocený (mnoho Slováků létá z Vídně) a neodpovídá zcela množství emisí, které Slováci způsobí (typicky např. let z Bratislavy do New Yorku s přestupem v Dublinu se započítá do zobrazených emisí jen jako Bratislava-Dublin, zatímco emise z letu Dublin-New York se započtou Irsku). Není také započítáno, že emise vypuštěné vysoko v atmosféře mají přibližně dvojnásobný efekt.
+Emisní inventura poskytovaná Eurostatem využívá formát a strukturu dat CRF (_Common Reporting Format_). Veškerá metodika k výpočtům a reportingu je na stránkách národního programu inventarizace emisí ([NGGIP – national greenhouse gas inventory programme](https://www.ipcc-nggip.iges.or.jp/)) a je závazná pro všechny státy [UNFCCC](https://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1mcov%C3%A1_%C3%BAmluva_OSN_o_zm%C4%9Bn%C4%9B_klimatu). Data o emisích poskytují Eurostatu jednotlivé země EU – data za Českou republiku sestavuje ČHMÚ, podílí se na tom ovšem více českých institucí.
+
+**Údaje odpovídají emisím vyprodukovaným v dané zemi**, avšak vzhledem k vývozu a dovozu zboží nemusejí odpovídat emisím vzniklých ze spotřeby v dané zemi. Slovensko například do dalších zemí EU vyváží automobily, ocel apod. a dováží zboží z jiných zemí EU nebo z Číny. **Zahrnutí letecké dopravy je podobně problematické** – zobrazený příspěvek letecké dopravy odpovídá emisím vyprodukovaným lety z letišť na Slovensku. Je to tedy pravděpodobně podhodnocený údaj (mnoho Slováků létá z Vídně) a neodpovídá zcela množství emisí, které Slováci způsobí (typicky např. let z Bratislavy do New Yorku s přestupem v Dublinu se započítá do zobrazených emisí jen jako Bratislava–Dublin, zatímco emise z letu Dublin–New York se započtou Irsku). Není také započítáno, že emise vypuštěné vysoko v atmosféře mají přibližně dvojnásobný efekt.
diff --git a/collections/_infographics/emise/emise-sr.pdf b/collections/_infographics/emise/emise-sr.pdf
index 409c4139b..741880a08 100644
Binary files a/collections/_infographics/emise/emise-sr.pdf and b/collections/_infographics/emise/emise-sr.pdf differ
diff --git a/collections/_infographics/emise/emise-vybrane-staty.md b/collections/_infographics/emise/emise-vybrane-staty.md
index cc55d7726..fdcf7d814 100644
--- a/collections/_infographics/emise/emise-vybrane-staty.md
+++ b/collections/_infographics/emise/emise-vybrane-staty.md
@@ -8,31 +8,31 @@ weight:     70
 tags-scopes: [ eu ]
 tags-topics: [ emise ]
 caption:    "Srovnání emisí některých zemí EU přepočtených na obyvatele (jednotka jsou tuny CO<sub>2</sub>eq na obyvatele), zobrazeny podle sektorů."
-dataset:    "emise-eu"
+data-orig:
+  - [ "Eurostat", "https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-datasets/-/ENV_AIR_GGE" ]
+  - [ "Náš Jupyter notebook", "https://github.com/faktaoklimatu/data-analysis/blob/master/notebooks/emissions-selected-countries.ipynb" ]
 ---
 
 ## Co je v grafice zobrazeno?
 
 * Všechny hodnoty emisí uvádíme v jednotkách <glossary id="co2eq">CO<sub>2</sub>eq</glossary>.
-* Roční objemy emisí skleníkových plynů jsou v různých státech EU různé - nejvíce emisí produkují Německo, Velká Británie a Francie – ale tyto země mají také nejvíce obyvatel. Aby bylo možné čísla srovnávat, uvádíme přepočet v tunách CO<sub>2</sub>eq na obyvatele na rok.
-* Výběr států pro graf: zobrazení všech států EU by bylo nepřehledné a zásadní rozdíly by nebyly dobře vidět. Vybrali jsme tedy vedle ČR šest dalších států tak, aby byly zastoupeny sousední země i určité extrémy v Evropě, a celý vzorek tak byl co nejvíce reprezentativní. Z vybraných zemí má ČR nejvyšší emise, což ale odráží i pozici ČR v EU. (Vyšší emise na obyvatele než ČR má jen Estonsko, Irsko a Lucembursko)
+* Roční objemy emisí skleníkových plynů jsou v různých státech EU různé - nejvíce emisí produkují Německo, Francie a Itálie – ale tyto země mají také nejvíce obyvatel. Aby bylo možné čísla srovnávat, uvádíme přepočet v tunách CO<sub>2</sub>eq na obyvatele na rok.
+* Výběr států pro graf: zobrazení všech států EU by bylo nepřehledné a zásadní rozdíly by nebyly dobře vidět. Vybrali jsme tedy vedle ČR šest dalších států tak, aby byly zastoupeny sousední země i určité extrémy v Evropě, a celý vzorek tak byl co nejvíce reprezentativní. Z vybraných zemí má ČR nejvyšší emise, což ale odráží i pozici ČR v EU. (Vyšší emise na obyvatele než ČR má jen Lucembursko a Irsko.)
 * V grafu jsou zobrazeny <glossary id="antropogennisklenikoveplyny">antropogenní emise</glossary> CO<sub>2</sub> a N<sub>2</sub>O, CH<sub>4</sub>, HFC, PFC, SF<sub>6</sub>, NF<sub>3</sub> vyjádřené jako <glossary id="co2eq">CO<sub>2</sub>eq</glossary>.
 
 ## Co znamenají jednotlivé sektory a jaké jsou v nich rozdíly v rámci EU?
 
-* __Rozdíly v energetice:__ Státy, které k výrobě elektřiny a tepla využívají z velké části hnědé uhlí, mají emise z energetiky okolo 4–5 tun CO<sub>2</sub>eq na osobu a rok. Většina státu EU má však jiný energetický mix a průměrné emise z energetiky v celé EU jsou 2,34 t CO<sub>2</sub>eq na osobu na rok, 16 států má emise z energetiky ještě nižší.
-* __Rozdíly v dopravě__ (včetně letecké): V emisích z dopravy se státy liší výrazně méně než v energetice. Většina států EU má emise mezi 1,8–2,6 tun CO<sub>2</sub>eq na osobu na rok, průměrná hodnota v EU je 2,12 t CO<sub>2</sub>eq na osobu na rok. Typicky zhruba 50–60 % z emisí dopravy pochází z osobních aut, 5–15 % z letecké dopravy a 30–45 % z nákladní dopravy a autobusů.
-* __Rozdíly v emisích z průmyslových procesů__ souvisí s typem průmyslu dané země. Emise z průmyslových procesů souvisí s uvolňováním skleníkových plynů např. při výrobě cementu, zpracování železné rudy nebo výrobě chladicích plynů. Průměrná hodnota emisí tohoto sektoru v EU je 0,73 t CO<sub>2</sub>eq na osobu na rok.
-* __Rozdíly v emisích ze spalování fosilních paliv v průmyslu__  (typicky když je při výrobě potřeba něco zahřívat - destilace, sušení, tavení apod.) také souvisí s typem průmyslu dané země.
-* __Rozdíly v emisích ze spalování v domácnostech a institucích__ (vaření, ohřev vody, topení): Průměrná hodnota emisí z tohoto sektoru je v EU 1,28 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele na rok, přičemž většina zemí je v rozmezí 0,5–1,5 tun CO<sub>2</sub>eq na osobu na rok. Typicky zhruba dvě třetiny z těchto emisí pocházejí ze spalování v domácnostech.
-* __Rozdíly v odpadovém hospodářství:__ Emise z odpadového hospodářství produkují především skládky odpadu, ze kterých do atmosféry uniká metan. V zemích EU mají všechny státy emise z odpadového hospodářství mezi 0,1–0,65 tun CO<sub>2</sub>eq na obyvatele na rok.
-* __Rozdíly v zemědělství:__ pochází především z chovu hospodářských zvířat (metan) a z obdělávání půdy (průmyslová hnojiva produkují N<sub>2</sub>O). Téměř všechny státy v EU mají emise ze zemědělství mezi 0,4–1,2 t CO<sub>2</sub>eq/osoba na rok. Výjimky jsou Irsko (4,07 t CO<sub>2</sub>eq/osoba/rok), Dánsko (1,85 t CO<sub>2</sub>eq/osoba/rok), Lotyšsko (1,54 t CO<sub>2</sub>eq/osoba/rok) a Litva (1,35 t CO<sub>2</sub>eq/osoba/rok). V případě Irska a Dánska připadají tři čtvrtiny na chov dobytka, naopak v případě Lotyšska a Litvy je více než polovina emisí ze zemědělství způsobena průmyslovými hnojivy.
+* __Rozdíly ve výrobě elektřiny a tepla:__ Státy, které k výrobě elektřiny a tepla využívají z velké části hnědé uhlí, mají emise z energetiky okolo 3–4 tun CO<sub>2</sub>eq na osobu a rok. Většina státu EU má však jiný energetický mix a průměrné emise z energetiky v celé EU jsou 1,6 t CO<sub>2</sub>eq na osobu na rok, 16 států má emise z energetiky ještě nižší.
+* __Rozdíly v emisích z průmyslu__ souvisí s typem průmyslu dané země. Emise skleníkových plynů v průmyslu vznikají zejména při spalování fosilních paliv (typicky pro zahřívání – destilaci, sušení, tavení apod.) a jako vedlejší produkt různých procesů, např. při výrobě cementu, zpracování železné rudy nebo při používání chladicích plynů. Průměrná hodnota emisí tohoto sektoru v EU je 2,12 t CO<sub>2</sub>eq na osobu na rok.
+* __Rozdíly v dopravě__ (včetně letecké): V emisích z dopravy se státy liší výrazně méně než ve výrobě elektřiny a tepla. Většina států EU má emise mezi 1,7–2,4 tun CO<sub>2</sub>eq na osobu na rok, průměrná hodnota v EU je 1,9 t CO<sub>2</sub>eq na osobu na rok. Typicky zhruba 50–60 % z emisí dopravy pochází z osobních aut, 5–15 % z letecké dopravy a 30–45 % z nákladní dopravy a autobusů.
+* __Rozdíly v emisích z budov__ (topení, ohřev vody a vaření pomocí fosilních paliv v domácnostech, kancelářích a institucích): Průměrná hodnota emisí z tohoto sektoru je v EU 1,0 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele na rok, přičemž většina zemí je v rozmezí 0,4–1,3 tun CO<sub>2</sub>eq na osobu na rok. Typicky zhruba ⅔–¾ z těchto emisí pocházejí z domácností.
+* __Rozdíly v zemědělství:__ pochází především z chovu hospodářských zvířat (metan) a z obdělávání půdy (průmyslová hnojiva produkují N<sub>2</sub>O). Téměř všechny státy v EU mají emise ze zemědělství mezi 0,7–1,5 t CO<sub>2</sub>eq/osoba na rok. Výjimky jsou Irsko (4,72 t CO<sub>2</sub>eq/osoba/rok), Dánsko (2,31 t CO<sub>2</sub>eq/osoba/rok), Litva (1,64 t CO<sub>2</sub>eq/osoba/rok) a Nizozemsko (1,64 t CO<sub>2</sub>eq/osoba/rok). V případě Irska a Dánska připadají tři čtvrtiny na chov dobytka, naopak v případě Litvy a Nizozemska je více než polovina emisí ze zemědělství způsobena průmyslovými hnojivy.
+* __Rozdíly v odpadovém hospodářství:__ Emise z odpadového hospodářství produkují především skládky odpadu, ze kterých do atmosféry uniká metan. V zemích EU mají všechny státy emise z odpadového hospodářství mezi 0,1–0,7 tun CO<sub>2</sub>eq na obyvatele na rok.
 
 ## Poznámky k datům o emisích
 
 * Emisní inventura poskytovaná Eurostatem využívá formát a strukturu dat CRF (common reporting format), veškerá metodika k výpočtům a reportingu je na stránkách národního programu inventarizace emisí ([NGGIP - national greenhouse gas inventory programme](https://www.ipcc-nggip.iges.or.jp/)) a je závazná pro všechny státy [UNFCCC](https://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1mcov%C3%A1_%C3%BAmluva_OSN_o_zm%C4%9Bn%C4%9B_klimatu).
 * Data o emisích poskytují Eurostatu jednotlivé země EU – tedy data za Českou republiku reportovala přímo Česká republika, konkrétně skrze Evropskou agenturu pro životní prostředí.
-* Data za rok 2016 jsme vybrali proto, že pro daný rok máme i data ze systému emisních povolenek a můžeme tedy kombinovat data za stejný rok.
 * Údaje odpovídají emisím vyprodukovaným v dané zemi – ovšem vzhledem k vývozu a dovozu zboží nemusejí odpovídat emisím vzniklých ze spotřeby v dané zemi. ČR například do dalších zemí EU vyváží elektřinu, ocel, automobily apod a dováží zboží z jiných zemí EU nebo z Číny.
 * V rámci této infografiky jsou v údajích o emisích zahrnuty emise z letecké dopravy a zobrazené hodnoty odpovídají emisím vyprodukovaným z letů z letišť v dané zemi. Hodnota tedy nemusí odpovídat přesnému množství emisí, které obyvatelé daného státu způsobí (typicky např. let českého člověka do New Yorku s přestupem v Amsterdamu se započítá do emisí ČR jen jako Praha-Amsterdam, zatímco emise z letu Amsterdam-New York se započtou Nizozemí). Není také započítáno, že emise vypuštěné vysoko v atmosféře mají přibližně dvojnásobný efekt.
-* Všechny údaje jsou zaokrouhlené na jedno desetinné místo, ale velikosti plochy odpovídají přesným hodnotám. V důsledku toho se mohou lišit velikosti jednotlivých čtverců, i když se neliší číselný údaj (např. u Francie jsou emise ze *spalování v průmyslu* 0,74 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele za rok a emise z *průmyslových procesů* 0,65 t CO<sub>2</sub>eq – obě položky se zaokrouhlí na 0,7, ale tyto čtverce jsou různě velké).
+* Všechny údaje jsou zaokrouhlené na jedno desetinné místo, ale velikosti plochy odpovídají přesným hodnotám. V důsledku toho se mohou lišit velikosti jednotlivých čtverců, i když se neliší číselný údaj.
diff --git a/collections/_infographics/emise/emise-vybrane-staty.pdf b/collections/_infographics/emise/emise-vybrane-staty.pdf
index 3a80cade9..ec3557d28 100644
Binary files a/collections/_infographics/emise/emise-vybrane-staty.pdf and b/collections/_infographics/emise/emise-vybrane-staty.pdf differ
diff --git a/collections/_infographics/emise/nejvetsi-emitenti-cr.md b/collections/_infographics/emise/nejvetsi-emitenti-cr.md
index 8cf162305..5b67336a2 100644
--- a/collections/_infographics/emise/nejvetsi-emitenti-cr.md
+++ b/collections/_infographics/emise/nejvetsi-emitenti-cr.md
@@ -1,34 +1,32 @@
 ---
 layout:     infographic
-title:      "Největší emitenti ČR"
+title:      "Největší emitenti v ČR v roce 2021"
 slug:       "nejvetsi-emitenti-cr"
 redirect_from: "/nejvetsi-emitenti-cr"
 published:  2021-01-20
 weight:     98
 tags-scopes: [ cr ]
 tags-topics: [ emise ]
-caption:    "Téměř polovinu roční produkce skleníkových plynů vypustí několik desítek producentů – elektráren, železáren, cementáren a rafinerií. Většina z nich se nachází v Ústeckém nebo Moravskoslezském kraji. Data jsou k roku 2020."
+caption:    "Téměř polovinu roční produkce skleníkových plynů vypustí několik desítek producentů – elektráren, železáren, cementáren a rafinerií. Většina z nich se nachází v Ústeckém nebo Moravskoslezském kraji. Data jsou k roku 2021."
 dataset:    "emise-cr"
 ---
 
-*Data pro rok 2020 je třeba nahlížet skrz tehdejší kontext pandemie covidu-19, která utlumila ekonomickou aktivitu, což vedlo v porovnání s předchozím rokem k poklesu emisí skleníkových plynů o přibližně 9 %.*
-
 {% include preview-box.html
-    title="Emise skleníkových plynů ČR podle sektorů"
-    text="ČR v roce 2020 vypustila 113,69 mil. tun CO<sub>2</sub>eq, což odpovídá 10,63 tun CO<sub>2</sub>eq na obyvatele."
-    slug="emise-cr-detail"
+    title="Emise skleníkových plynů v ČR podle sektorů"
+    text="Velké podniky v Česku vypouštějí jen asi polovinu emisí skleníkových plynů. Celkový přehled o emisích v Česku nabízí jejich rozdělení podle sektorů."
+    slug="emise-cr"
 %}
 
 ## Co vidíme v mapě?
 
-* Mapa zobrazuje 30 největších zdrojů emisí skleníkových plynů v České republice – elektrárny a teplárny, ocelárny, cementárny a rafinerie. Zobrazení emitenti představují 87 % emisí pokrytých emisními povolenkami ze systému <glossary id="euets">EU ETS</glossary> pro Českou republiku a celkově 42 % ročních emisí skleníkových plynů České republiky.
+* Mapa zobrazuje 30 největších zdrojů emisí skleníkových plynů v České republice – elektrárny a teplárny, ocelárny, cementárny a rafinerie. Zobrazení emitenti představují 88 % emisí pokrytých emisními povolenkami ze systému <glossary id="euets">EU ETS</glossary> pro Českou republiku a celkově 43 % ročních emisí skleníkových plynů České republiky.
 * U každého zdroje je znázorněno množství emisí, jeden čtvereček odpovídá 250 000 t <glossary id="co2eq">CO<sub>2</sub>eq</glossary>. Barvy odlišují jednotlivá zařízení podle typu hlavní aktivity: elektrárny a teplárny, vápenky a cementárny, rafinérie, železárny a ocelárny.
-V oblasti Západních Čech je nakumulována většina zařízení určených k výrobě elektřiny a tepla, zatímco v Moravskoslezském kraji jsou hlavními emitenty podniky určené k výrobě železa a oceli. Významným zdrojem emisí CO<sub>2</sub> jsou také cementárny, jejichž celkový příspěvek v roce 2020 činil 2,7 Mt CO<sub>2</sub>eq.
+V oblasti Západních Čech je nakumulována většina zařízení určených k výrobě elektřiny a tepla, zatímco v Moravskoslezském kraji jsou hlavními emitenty podniky určené k výrobě železa a oceli. Významným zdrojem emisí CO<sub>2</sub> jsou také cementárny, jejichž celkový příspěvek v roce 2021 činil 2,8 Mt CO<sub>2</sub>eq.
 * Pro přehlednost jsme u některých zdrojů sloučili více různých emitentů registrovaných v systému ETS do jednoho zobrazeného celku. Např. _Plzeňská teplárenská_ má zvlášť registrované dvě velké teplárny v různých částech města nebo mnohé elektrárny mají zvlášť registrované svoje jednotlivé bloky. Dále jsme přiřadili k hutním podnikům jejich teplárenské složky, protože jsou nutnou součástí jejich provozu (to je jisté zjednodušení, protože tyto teplárenské podniky část vyrobeného tepla či páry dodávají i externím zákazníkům).
 * Prakticky všechny zobrazené zdroje emisí produkují pouze CO<sub>2</sub>, jen rafinerie mohou vedle CO<sub>2</sub> vytvářet další skleníkové plyny. V rámci systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS i v naší grafice jsou jiné skleníkové plyny než oxid uhličitý převedeny na ekvivalentní množství CO<sub>2</sub>, označované <glossary id="co2eq">CO<sub>2</sub>eq</glossary>.
 * Nejvíce ze zobrazených zařízení vlastní _ČEZ_, další jsou ve vlastnictví _Sev.en Energy_, _Skupiny TAURON_ a _LIBERTY Steel Group_.
 
 ## Další poznámky
 
-* Evropský ETS byl spuštěn v roce 2005 jako první mezinárodní systém pro obchodování s emisními povolenkami a pokrývá 42 % emisí skleníkových plynů v EU, především v sektorech energetiky, těžkého průmyslu a letectví. Data z EU ETS poskytují souhrnné údaje o emisích a povolenkách podle zemí, odvětví a roku a pocházejí hlavně z protokolu transakcí EU EUTL. Data jsou poskytována Evropskou komisí a spravována Evropskou agenturou pro životní prostředí.
+* Evropský ETS byl spuštěn v roce 2005 jako první mezinárodní systém pro obchodování s emisními povolenkami a pokrývá přibližně 40 % emisí skleníkových plynů v EU, především v sektorech energetiky, těžkého průmyslu a letectví. Data z EU ETS poskytují souhrnné údaje o emisích a povolenkách podle zemí, odvětví a roku a pocházejí hlavně z protokolu transakcí EU EUTL. Data jsou poskytována Evropskou komisí a spravována Evropskou agenturou pro životní prostředí.
 * Pro širší kontext si můžete prohlédnout uhelné elektrárny světa na [interaktivní mapě](https://www.carbonbrief.org/mapped-worlds-coal-power-plants), která mj. umožňuje i posun v čase. Odpoví na otázky typu kdy nastal uhelný boom v Číně nebo jak výkonné máme elektrárny třeba oproti Polsku.
diff --git a/collections/_infographics/emise/nejvetsi-emitenti-cr.pdf b/collections/_infographics/emise/nejvetsi-emitenti-cr.pdf
index 1dbe6002d..5e8d24fb0 100644
Binary files a/collections/_infographics/emise/nejvetsi-emitenti-cr.pdf and b/collections/_infographics/emise/nejvetsi-emitenti-cr.pdf differ
diff --git a/collections/_infographics/emise/potencial-zpusobu-snizeni-emisi.md b/collections/_infographics/emise/potencial-zpusobu-snizeni-emisi.md
index 568f1fd68..9d2dd90b7 100644
--- a/collections/_infographics/emise/potencial-zpusobu-snizeni-emisi.md
+++ b/collections/_infographics/emise/potencial-zpusobu-snizeni-emisi.md
@@ -80,7 +80,7 @@ Přesné odvození jednotlivých čísel opět najdete v naší tabulce s daty.
     slug="uhelny-phaseout-eu"
 %}
 
-Při pohledu na [emise skleníkových plynů](/infografiky/emise-cr-detail) v ČR dle sektorů je na první pohled patrné, že největší podíl emisí připadá na výrobu elektřiny. V roce 2018 to bylo 39,5 % celkových emisí ČR. Je to dáno tím, že většina elektřiny se v ČR stále získává spalováním hnědého uhlí. Uhelné elektrárny se tak v roce 2018 podílely na výrobě elektřiny ze 47 %, přitom ale vyprodukovaly 88 % všech emisí v daném sektoru.
+Při pohledu na [emise skleníkových plynů](/infografiky/emise-cr) v ČR dle sektorů je na první pohled patrné, že největší podíl emisí připadá na výrobu elektřiny a tepla. Je to dáno tím, že většina elektřiny se v ČR stále získává spalováním hnědého uhlí. Uhelné elektrárny se tak v roce 2018 podílely na výrobě elektřiny ze 47 %, přitom ale vyprodukovaly 88 % všech emisí v daném sektoru.
 
 Pro změnu energetického mixu uvažujeme 5 scénářů, pro které jsme vypracovali [srovnávací grafiky](/infografiky/srovnani-energetickych-scenaru-cr). Odhad emisí skleníkových plynů v elektroenergetice pro rok 2018 i pro jednotlivé scénáře v roce 2030 je založený na emisních koeficientech celého cyklu provozu elektráren dle IPCC. To znamená, že obsahuje i emise z výroby solárních panelů, emise z těžby fosilních paliv, atd. Přestože část z těchto emisí bude vypuštěna jinde ve světě (třeba v Číně při výrobě solárních panelů), vyjadřuje to poměrně přesně dlouhodobý dopad českého energetického mixu na každoroční světové emise skleníkových plynů.
 
@@ -90,7 +90,7 @@ Pro změnu energetického mixu uvažujeme 5 scénářů, pro které jsme vypraco
     slug="srovnani-energetickych-scenaru-cr"
 %}
 
-Návrh vnitrostátního [plánu](/studie/2019-scenar-necp) v oblasti energetiky a klimatu České republiky (**NECP**) z února 2019 počítá s postupným nárůstem podílu obnovitelných zdrojů a s tím spojeným snížením emisní stopy české elektroenergetiky. Nově by dle tohoto scénáře mělo být nainstalováno např. 1,8 GW fotovoltaických elektráren (cca +85 % oproti současnému stavu) a 0,7 GW větrných elektráren. Při realizaci tohoto plánu by do roku 2030 měly **výsledné emise výroby elektřiny klesnout přibližně o 5,9 milionů tun CO<sub>2</sub>eq**. 
+Návrh vnitrostátního [plánu](/studie/2019-scenar-necp) v oblasti energetiky a klimatu České republiky (**NECP**) z února 2019 počítá s postupným nárůstem podílu obnovitelných zdrojů a s tím spojeným snížením emisní stopy české elektroenergetiky. Nově by dle tohoto scénáře mělo být nainstalováno např. 1,8 GW fotovoltaických elektráren (cca +85 % oproti současnému stavu) a 0,7 GW větrných elektráren. Při realizaci tohoto plánu by do roku 2030 měly **výsledné emise výroby elektřiny klesnout přibližně o 5,9 milionů tun CO<sub>2</sub>eq**.
 
 Vyšší úspory by bylo dosaženo realizací [scénáře](/studie/2018-scenar-energynautics), který zpracovala v roce 2018 německá poradenská společnost **Energynautics** na objednávku českých ekologických nevládních organizací. Dle této studie, která byla primárně zaměřena na stabilitu elektrizační soustavy při odstavení většiny uhelných elektráren, by **výsledné emise poklesly přibližně o 16 milionů tun CO<sub>2</sub>eq**. Studie počítala s nahrazením výkonu odstavených uhelných elektráren hlavně prostřednictvím nových fotovoltaických (+162 % instalovaného výkonu) a větrných (+635 % instalovaného výkonu, což odpovídá necelým šesti stům nově instalovaných větrných elektráren o jednotkovém výkonu 3 MW). Stabilitu sítě by v tomto případě měly podpořit mj. i nové plynové zdroje (+95 % instalovaného výkonu).
 
diff --git a/collections/_infographics/energetika/elektrina-cr.md b/collections/_infographics/energetika/elektrina-cr.md
index 3598532af..6dfb3810b 100644
--- a/collections/_infographics/energetika/elektrina-cr.md
+++ b/collections/_infographics/energetika/elektrina-cr.md
@@ -17,7 +17,7 @@ data-orig:
 ## Jak číst tento graf
 
 * Předložený graf zobrazuje bilanci české elektroenergetiky za rok 2022. Při pohledu zleva je vidět podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny, ke kterým jsme přiřadili odpovídající množství emisí <glossary id="co2eq">CO<sub>2</sub>eq</glossary>. Na celkové bilanci se na straně výroby podílí také import elektřiny ze zahraničí. Stejně tak strana spotřeby, zobrazená napravo od celkové bilance, se dále dělí na export elektřiny do zahraničí, ztráty a čistou spotřebu, členěnou dle jednotlivých sektorů národního hospodářství.
-* Z grafu je na první pohled patrný nepoměr mezi výrobou a souvisejícími emisemi u uhelných elektráren a tepláren. Ty se na výrobě elektřiny podílejí 44 %, přitom ale produkují na 88 % všech emisí v sektoru elektroenergetiky. Pokud bychom sečetli výrobu uhelných a plynových elektráren, tak se dostáváme na 50 % podíl výroby z fosilních zdrojů, které jsou ale současně odpovědné za 95 % emisí v daném sektoru. __Fosilní část české elektroenergetiky tak představuje zdaleka největší zdroj emisí skleníkových plynů v ČR napříč všemi sektory__, viz [související infografika](/infografiky/emise-cr-detail).
+* Z grafu je na první pohled patrný nepoměr mezi výrobou a souvisejícími emisemi u uhelných elektráren a tepláren. Ty se na výrobě elektřiny podílejí 44 %, přitom ale produkují na 88 % všech emisí v sektoru elektroenergetiky. Pokud bychom sečetli výrobu uhelných a plynových elektráren, tak se dostáváme na 50 % podíl výroby z fosilních zdrojů, které jsou ale současně odpovědné za 95 % emisí v daném sektoru. __Fosilní část české elektroenergetiky tak představuje zdaleka největší zdroj emisí skleníkových plynů v ČR napříč všemi sektory__, viz [související infografika](/infografiky/emise-cr).
 * Další nepoměr je vidět mezi množstvím elektřiny, která byla v průběhu roku 2022 importována ze zahraničí (16,7 TWh) a elektřinou, která byla naopak exportována do sousedních zemí (30,3 TWh). Vzniklý __čistý export (13,6 TWh) je srovnatelný se spotřebou terciárního sektoru spolu s dopravou (dohromady 13,7 TWh).__ Také je srovnatelný například s roční výrobou tří největších hnědouhelných elektráren v ČR (Chvaletice, Počerady I a Tušimice v roce 2022 dohromady vyrobily 13,1 TWh). Odpovídající emise skleníkových plynů (10,7 Mt CO<sub>2</sub>eq, viz níže popsaná metodika) jsou pak o něco nižší než emise osobní automobilové dopravy v ČR (11,2 Mt CO<sub>2</sub>eq v roce 2021). Čistý vývoz elektřiny se navíc od roku 2020 opět zvyšuje.[^eru-2022-vyvoz] __Česká republika se obecně řadí mezi přední vývozce elektřiny ve světě, kdy český export předstihuje např. export mnohonásobně větší Čínské lidové republiky.__[^export-data]
 * Koncová (čistá) spotřeba elektřiny, která po roce 2008 zaznamenala mírný propad, od roku 2014 opět stoupala a v posledních pěti letech stagnuje.[^eru-2022-spotreba] Navzdory tomu __v roce 2021 zaznamenala koncová spotřeba nejvyšší hodnotu za celé sledované období od roku 1983__. V roce 2022 spotřeba opět klesla, meziročně o 4 %. K největšímu poklesu [došlo u domácností](https://www.eru.cz/domacnosti-v-roce-2022-rekordne-setrily-elektrinou) (9 % meziročně).
 * Největší podíl na spotřebě má sektor průmyslu (37,1 %), následovaný domácnostmi (26,5 %) a sektorem obchodu, služeb, školství a zdravotnictví (21,9 %).
diff --git a/collections/_pages/jak-pouzivat.md b/collections/_pages/jak-pouzivat.md
index fddac89c6..7e7de47d8 100644
--- a/collections/_pages/jak-pouzivat.md
+++ b/collections/_pages/jak-pouzivat.md
@@ -28,15 +28,15 @@ Veškerá naše práce je zveřejněna pod licencí [Creative Commons Uveďte p
 
 za podmínky **uvedení původu**, tzn. uvést nás jako autory díla, uvést odkaz na naše stránky, název licence a odkaz na její znění a vyznačit případné změny v infografice nebo datasetu. Tyto informace mohou mít různou vizuální podobu v závislosti na médiu (např. webová stránka, novinový článek), musí však být za každých okolností zřetelně uvedeny.
 
-U každého použití naší infografiky či našich dat odkazujte na stránku konkrétní infografiky nebo datasetu, nikoliv přímo na obrázek. Správně je tedy např. _"Infografika [Emise skleníkových plynů v ČR podle sektorů detailně](/infografiky/emise-cr-detail) od autora [Fakta o klimatu](/), licencováno pod [CC BY 4.0](https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/deed.cs)."_ Viz též ilustrační obrázek s ukázkou citace infografiky.
+U každého použití naší infografiky či našich dat odkazujte na stránku konkrétní infografiky nebo datasetu, nikoliv přímo na obrázek. Správně je tedy např. _"Infografika [Emise skleníkových plynů v ČR podle sektorů](/infografiky/emise-cr) od autora [Fakta o klimatu](/), licencováno pod [CC BY 4.0](https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/deed.cs)."_ Viz též ilustrační obrázek s ukázkou citace infografiky.
 
 Citaci si také můžete nechat vygenerovat přímo na stránce každé infografiky nebo datasetu kliknutím na tlačítko sdílení (se symbolem <tt>&lt;/&gt;</tt>) v sekci "Sdílení a licence".
 
 </div><div class="col-12 col-lg-5 my-4">
 
 <figure class="pl-lg-4">
-<a href="/infografiky/emise-cr-detail"><img src="/assets/generated/emise-cr-detail_600.png" class="rounded w-100" alt="Emise skleníkových plynů v ČR podle sektorů detailně" /></a>
-<figcaption class="pt-2">Ukázka použití infografiky z webu Fakta o klimatu. Infografika <em><a href="/infografiky/emise-cr-detail">Emise skleníkových plynů v ČR podle sektorů detailně</a></em> od autora <a href="/">Fakta o klimatu</a>, licencováno pod <a href="https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/deed.cs">CC BY 4.0</a>.</figcaption>
+<a href="/infografiky/emise-cr"><img src="/assets/generated/emise-cr_600.png" class="rounded w-100" alt="Emise skleníkových plynů v ČR podle sektorů" /></a>
+<figcaption class="pt-2">Ukázka použití infografiky z webu Fakta o klimatu. Infografika <em><a href="/infografiky/emise-cr">Emise skleníkových plynů v ČR podle sektorů</a></em> od autora <a href="/">Fakta o klimatu</a>, licencováno pod <a href="https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/deed.cs">CC BY 4.0</a>.</figcaption>
 </figure>
 
 </div></div>
diff --git a/collections/_topics/emise.md b/collections/_topics/emise.md
index 7f77bb2d6..1e65e77b7 100644
--- a/collections/_topics/emise.md
+++ b/collections/_topics/emise.md
@@ -56,10 +56,10 @@ subtopics:
     comment-key: 2
     comment: |
       **ČR** je v přepočtu na osobu **velkým producentem skleníkových plynů**: 12 tun CO<sub>2</sub>eq na osobu ročně. To je 2× více než světový průměr a 1,4× více než průměr EU.
-  - slug: "emise-cr-detail"
+  - slug: "emise-cr"
     comment-key: 3
     comment: |
-      Hlavním zdrojem emisí v ČR jsou **elektrárny a teplárny** (40 %). Dále pak **průmysl** (20 %), **silniční doprava** (15 %) a **lokální plynové a uhelné kotle** (10 %).
+      Hlavním zdrojem emisí v ČR jsou **elektrárny a teplárny** (33 %). Dále pak **průmysl** (28 %), **silniční doprava** (16 %) a **lokální plynové a uhelné kotle** (10 %).
   qa:
   - q: "Co můžeme pro snížení emisí udělat?"
     a: |
@@ -100,7 +100,6 @@ subtopics:
     V porovnání s celosvětovými emisemi se mohou zdát emise Česka zanedbatelné – v roce 2018 Česká republika vypustila 129 milionů tun CO<sub>2</sub>eq. Pro relativní srovnávání s jinými státy je ale užitečné vyjádřit množství skleníkových plynů i v přepočtu na jednoho obyvatele – v takovém případě **jsou emise na osobu v Česku dvakrát vyšší, než je celosvětový průměr**.
   content:
   - emise-cr
-  - emise-cr-detail
   - emise-cr-vyvoj
   - nejvetsi-emitenti-cr
   qa: