Aktualizace infografiky emisí ČR (koláč)

collections/_infographics/emise/emise-cr.md

@@ -7,27 +7,27 @@ published:  2019-07-20
 weight:     50
 tags-scopes: [ cr ]
 tags-topics: [ emise ]
-caption:    "Rozložení celkových emisí skleníkových plynů (v tunách CO<sub>2</sub> ekvivalentu) v ČR za rok 2021 v jednotlivých sektorech lidské činnosti. Roční objem emisí České republiky je 119,41 mil. tun (údaj z roku 2021). V přepočtu na obyvatele to je 11,38 t CO<sub>2</sub>eq/obyvatele."
+caption:    "Rozložení celkových emisí skleníkových plynů (v tunách CO<sub>2</sub> ekvivalentu) v ČR za rok 2022 v jednotlivých sektorech lidské činnosti. Roční objem emisí České republiky je 118,50 mil. tun (údaj z roku 2022). V přepočtu na obyvatele to je 11,27 t CO<sub>2</sub>eq/obyvatele."
 dataset:    "emise-cr"
-autogenerated: "WARNING! This text got autogenerated in faktaoklimatu/data-analysis on 2024-01-03. Do not change here, fix it in the source notebook."
+autogenerated: "WARNING! This text got autogenerated in faktaoklimatu/data-analysis on 2025-03-17. Do not change here, fix it in the source notebook."
 ---
 
 ## Jak číst tento graf?
 
 Všechny hodnoty v grafu jsou <glossary id="antropogennisklenikoveplyny">antropogenní emise</glossary> skleníkových plynů CO<sub>2</sub>, N<sub>2</sub>O, CH<sub>4</sub>, HFC, PFC, SF<sub>6</sub>, NF<sub>3</sub> vyjádřené jako <glossary id="co2eq">CO<sub>2</sub>eq</glossary>. Jednotka CO<sub>2</sub> ekvivalent zohledňuje dlouhodobý efekt skleníkových plynů v atmosféře a převádí je na množství CO<sub>2</sub>, které by mělo stejný efekt. Více viz článek [Global warming potential](https://en.wikipedia.org/wiki/Global_warming_potential).
 
-Roční objem emisí České republiky je 119,41 mil. tun CO<sub>2</sub>eq (údaj z roku 2021). __V přepočtu na obyvatele to je 11,38 t CO<sub>2</sub>eq/obyvatele.__
+Roční objem emisí České republiky je 118,50 mil. tun CO<sub>2</sub>eq (údaj z roku 2022). __V přepočtu na obyvatele to je 11,27 t CO<sub>2</sub>eq/obyvatele.__
 
 ## Co znamenají jednotlivé sektory?
 
-* __Výroba elektřiny a tepla:__ 39,31 milionů tun CO<sub>2</sub> (32,9 % celkových emisí, 3,75 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Emise v energetice pochází především ze spalování hnědého uhlí a zemního plynu v elektrárnách (30,61 milionů tun, resp. 25,6 % celkových ročních emisí) a dále z tepláren (8,70 mil. tun, či 7,3 % celkových emisí ročně). Největším jednotlivým emitentem CO<sub>2</sub> jsou elektrárny v Počeradech (pět hnědouhelných bloků a jeden na zemní plyn), které ročně vyprodukují 5,39 mil. tun CO<sub>2</sub>, což je 4,5 % celkových emisí České republiky. Pět největších českých fosilních elektráren, Počerady, Ledvice, Prunéřov, Tušimice a Chvaletice, vyprodukují ročně více emisí CO<sub>2</sub> než veškerá silniční doprava. Emise skleníkových plynů původem z energetiky je možné snížit energetickými úsporami a rozvojem obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie.
-* __Průmysl:__ 33,47 mil. tun CO<sub>2</sub> (28,0 % celkových emisí, 3,19 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). V této kategorii jsou zahrnuty tři druhy emisí. Za prvé jde o emise ze spalování fosilních paliv v průmyslu (např. koksu ve vysokých pecích nebo zemního plynu v cementárně). Za druhé jde o procesní emise, které vznikají chemickou reakcí při výrobním procesu – například při redukci uhlíku z železné rudy nebo při kalcinaci vápence při výrobě cementu. Za třetí jde o úniky skleníkových plynů související s průmyslem – například úniky F-plynů při jejich používání v chladících průmyslových produktech nebo úniky metanu při těžbě uhlí či v plynárenské infrastruktuře.
-* __Doprava:__ 19,27 mil. tun CO<sub>2</sub> (16,1 % celkových emisí, 1,84 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Osobní automobilová doprava ročně vyprodukuje 11,18 mil. tun CO<sub>2</sub> (9,4 %), zatímco nákladní a autobusová doprava je zodpovědná za 7,35 mil. tun CO<sub>2</sub> (6,2 %). Neelektrifikovaná vlaková doprava ročně způsobí emise 0,23 mil. tun CO<sub>2</sub>eq (0,2 %), v grafu je započtena v rámci ostatní dopravy. Emise z letecké dopravy jsou 0,39 mil. tun tun CO<sub>2</sub> (0,3 %, 37,2 kg na obyvatele ročně) a odpovídají emisím vyprodukovaným lety z letišť v ČR. Je to tedy pravděpodobně podhodnocený údaj, více v poznámkách níže. Snížit emise z dopravy je možné přechodem na alternativní druhy pohonu (např. na biometan, CNG, vodík nebo na elektřinu), zvýšením podílu hromadné dopravy a snížením počtu vozidel na silnicích. Objem silniční dopravy lze snížit vyšší obsazeností vozidel (např. spolujízdou) či obecně snížením nutnosti dopravy (např. prací na dálku).
-* __Budovy:__ 11,62 mil. tun CO<sub>2</sub> (9,7 % celkových emisí, tedy 1,11 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Jde o topení a ohřev vody v domácnostech, kancelářích a institucích (pokud energie není dodávána z teplárny) a také o vaření plynem. Průmyslové budovy jsou zahrnuty v kategorii Průmysl.
-* __Zemědělství:__ 9,07 mil. tun CO<sub>2</sub>eq (7,6 % celkových emisí, 0,86 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Emise v zemědělství pochází především z chovu hospodářských zvířat (4,41 mil. tun) v podobě emisí metanu a také z obdělávání půdy a s tím spojenými emisemi N<sub>2</sub>O (3,12 mil. tun). Také sem patří spalování pohonných hmot v zemědělství a lesnictví (1,23 mil. tun). K omezení emisí metanu ze zemědělství by vedlo snížení počtu chovaného dobytka (a s tím související snížení spotřeby hovězího masa a mléčných výrobků), změna nakládání se statkovými hnojivy (například jejich stabilizací v bioplynových stanicích) a méně intenzivní hnojení průmyslovými hnojivy. Omezení chovu dobytka však může mít i negativní dopad na kvalitu půdy, dostupnost přírodního hnojiva atd.
+* __Výroba elektřiny a tepla:__ 40,66 milionů tun CO<sub>2</sub> (34,3 % celkových emisí, 3,87 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Emise v energetice pochází především ze spalování hnědého uhlí a zemního plynu v elektrárnách (31,25 milionů tun, resp. 26,4 % celkových ročních emisí) a dále z tepláren (9,41 mil. tun, či 7,9 % celkových emisí ročně). Největším jednotlivým emitentem CO<sub>2</sub> jsou elektrárny v Počeradech (pět hnědouhelných bloků a jeden na zemní plyn), které ročně vyprodukují 5,88 mil. tun CO<sub>2</sub>, což je 5,0 % celkových emisí České republiky. Pět největších českých fosilních elektráren, Počerady, Ledvice, Prunéřov, Tušimice a Chvaletice, vyprodukují ročně více emisí CO<sub>2</sub> než veškerá silniční doprava. Emise skleníkových plynů původem z energetiky je možné snížit energetickými úsporami a rozvojem obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie.
+* __Průmysl:__ 30,94 mil. tun CO<sub>2</sub> (26,1 % celkových emisí, 2,94 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). V této kategorii jsou zahrnuty tři druhy emisí. Za prvé jde o emise ze spalování fosilních paliv v průmyslu (např. koksu ve vysokých pecích nebo zemního plynu v cementárně). Za druhé jde o procesní emise, které vznikají chemickou reakcí při výrobním procesu – například při redukci uhlíku z železné rudy nebo při kalcinaci vápence při výrobě cementu. Za třetí jde o úniky skleníkových plynů související s průmyslem – například úniky F-plynů při jejich používání v chladících průmyslových produktech nebo úniky metanu při těžbě uhlí či v plynárenské infrastruktuře.
+* __Doprava:__ 20,18 mil. tun CO<sub>2</sub> (17,0 % celkových emisí, 1,92 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Osobní automobilová doprava ročně vyprodukuje 11,19 mil. tun CO<sub>2</sub> (9,4 %), zatímco nákladní a autobusová doprava je zodpovědná za 7,82 mil. tun CO<sub>2</sub> (6,6 %). Neelektrifikovaná vlaková doprava ročně způsobí emise 0,23 mil. tun CO<sub>2</sub>eq (0,2 %), v grafu je započtena v rámci ostatní dopravy. Emise z letecké dopravy jsou 0,82 mil. tun tun CO<sub>2</sub> (0,7 %, 78,4 kg na obyvatele ročně) a odpovídají emisím vyprodukovaným lety z letišť v ČR. Je to tedy pravděpodobně podhodnocený údaj, více v poznámkách níže. Snížit emise z dopravy je možné přechodem na alternativní druhy pohonu (např. na biometan, CNG, vodík nebo na elektřinu), zvýšením podílu hromadné dopravy a snížením počtu vozidel na silnicích. Objem silniční dopravy lze snížit vyšší obsazeností vozidel (např. spolujízdou) či obecně snížením nutnosti dopravy (např. prací na dálku).
+* __Budovy:__ 10,52 mil. tun CO<sub>2</sub> (8,9 % celkových emisí, tedy 1,00 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Jde o topení a ohřev vody v domácnostech, kancelářích a institucích (pokud energie není dodávána z teplárny) a také o vaření plynem. Průmyslové budovy jsou zahrnuty v kategorii Průmysl.
+* __Zemědělství:__ 9,61 mil. tun CO<sub>2</sub>eq (8,1 % celkových emisí, 0,91 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Emise v zemědělství pochází především z chovu hospodářských zvířat (4,44 mil. tun) v podobě emisí metanu a také z obdělávání půdy a s tím spojenými emisemi N<sub>2</sub>O (3,63 mil. tun). Také sem patří spalování pohonných hmot v zemědělství a lesnictví (1,19 mil. tun). K omezení emisí metanu ze zemědělství by vedlo snížení počtu chovaného dobytka (a s tím související snížení spotřeby hovězího masa a mléčných výrobků), změna nakládání se statkovými hnojivy (například jejich stabilizací v bioplynových stanicích) a méně intenzivní hnojení průmyslovými hnojivy. Omezení chovu dobytka však může mít i negativní dopad na kvalitu půdy, dostupnost přírodního hnojiva atd.
 * __Odpadové hospodářství:__ 5,70 mil. tun CO<sub>2</sub>eq ročně (4,8 % celkových emisí, 0,54 t CO<sub>2</sub>eq na obyvatele ročně). Emise z odpadového hospodářství produkují především skládky odpadu, ze kterých do atmosféry uniká metan. Ten vzniká rozkladem biologicky rozložitelného materiálu (papíru, kartonu, textilií a bioodpadu) v tělese skládky. Řešením může být zákaz skládkování využitelných odpadů po vzoru většiny zemí EU a využití biologicky rozložitelných odpadů k produkci biometanu, který se namísto zemního plynu může využít například v dopravě.
 
-Pro snadnější možnost srovnávání emisí [napříč státy EU](/infografiky/emise-vybrane-staty) vynecháváme kategorii lesnictví a využití půdy (která bývá označována _LULUCF_ podle anglického _Land use, land use change, forestry_). Díky ukládání uhlíku v zeleni má totiž tato kategorie ve většině států EU záporné emise, což komplikuje vizualizaci. Sektor LULUCF se také často ze srovnávání [vynechává](https://climateactiontracker.org/methodology/land-use-and-forestry/), protože záporné hodnoty v tomto sektoru mohou zakrývat _strukturální_ emise z energetiky, průmyslu a zemědělství a také tento sektor obsahuje vysokou nejistotu v datech a je náchylnější na výkyvy v čase. Právě v Česku jsme v posledních letech svědky výrazného výkyvu kvůli masivní těžbě dřeva při kůrovcové kalamitě. Za rok 2021 byly podle odhadů emise v tomto sektoru _kladné_ ve výši 8,36 Mt CO<sub>2</sub>eq.
+Pro snadnější možnost srovnávání emisí [napříč státy EU](/infografiky/emise-vybrane-staty) vynecháváme kategorii lesnictví a využití půdy (která bývá označována _LULUCF_ podle anglického _Land use, land use change, forestry_). Díky ukládání uhlíku v zeleni má totiž tato kategorie ve většině států EU záporné emise, což komplikuje vizualizaci. Sektor LULUCF se také často ze srovnávání [vynechává](https://climateactiontracker.org/methodology/land-use-and-forestry/), protože záporné hodnoty v tomto sektoru mohou zakrývat _strukturální_ emise z energetiky, průmyslu a zemědělství a také tento sektor obsahuje vysokou nejistotu v datech a je náchylnější na výkyvy v čase. Právě v Česku jsme v posledních letech svědky výrazného výkyvu kvůli masivní těžbě dřeva při kůrovcové kalamitě. Za rok 2022 byly podle odhadů emise v tomto sektoru _kladné_ ve výši 3,38 Mt CO<sub>2</sub>eq.
 
 ## Poznámky k datům o emisích